16 C 340/2021-50 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 102 549,45 Kč z titulu dvou smluv. 2. Tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 10. 2016 byl žalovanému poskytnut úvěr 45 000 Kč s úrokem 16,9 % ročně. Žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách po 1 087,57 Kč k 15. dni měsíce počínaje 15. 11. 2016. Žalovaný částku 45 000 Kč vyčerpal, se splátkami se však dostal do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], nyní [právnická osoba]) proto úvěr ke zesplatnila. Celková výše dlužné částky činí na jistině úvěru částku 33 100,52 Kč, úrok 2 409,75 Kč, neuhrazené poplatky 1 345 Kč, úrok z prodlení 85,54 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 16. 6. 2020. 3. Dále tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 11. 1. 2018 byl žalovanému poskytnut úvěr 60 000 Kč s úrokem 13,6 % ročně. Žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách po 1 223,53 Kč k 15. dni měsíce počínaje 15. 2. 2018. Žalovaný částku 60 000 Kč vyčerpal, se splátkami se však dostal do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], nyní [právnická osoba]) proto úvěr ke zesplatnila. Celková výše dlužné částky činí na jistině úvěru částku 53 162,31 Kč, úrok 3 195,68 Kč, neuhrazené poplatky 1 363,16 Kč, úrok z prodlení 111,48 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 16. 6. 2020. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 10. 2016 soud zjistil, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, v níž byla sjednána výše úvěru 45 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,9 %. Dohodnutý způsob splácení odpovídá tvrzením žalobkyně. Součástí smlouvy byly Produktové podmínky, Sazebník a Podmínky. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 1. 2018 soud zjistil, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, v níž byla sjednána výše úvěru 60 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,6 %. Dohodnutý způsob splácení odpovídá tvrzením žalobkyně. Součástí smlouvy byly i Podmínky. Přímo ve smlouvě byla ujednána možnost zesplatnění pro případ prodlení s jakoukoliv platbou. 7. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný dlužil ze starší smlouvy ke dni 17. 6. 2020 částku, která je předmětem žaloby. 8. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný dlužil z novější smlouvy ke dni 17. 6. 2020 částku, která je předmětem žaloby. 9. Z oznámení ze dne 26. 6. 2019 soud zjistil, že banka ke dni 24. 6. 2019 zesplatnila z důvodu porušování smluvních podmínek úvěr ze smlouvy ze dne 11. 1. 2018. 10. Z oznámení ze dne 3. 7. 2019 soud zjistil, že banka ke dni 1. 7. 2019 zesplatnila z důvodu porušování smluvních podmínek úvěr ze smlouvy ze dne 24. 10. 2016. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2020 soud zjistil, že obě žalované pohledávky byly postoupeny žalobkyni. 12. Ze skutkových zjištění dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, podle kterého jsou žalobní tvrzení pravdivá, a soud na ně pro stručnost odkazuje. 13. Smlouvy o úvěru a z nich vyplývající právní vztahy soud posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 14. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Z citovaného ustanovení a smluvních ujednání je patrné, že nárok žalobkyně z obou smluv o úvěru je co do jistiny, úroku a poplatků po právu, neboť žalovaný nesplnil svoji povinnost vrátit peněžní prostředky a zaplatit úroky. 16. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 17. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 18. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Ty jsou tvořeny náklady právního zastoupení (tři úkony po 5 220 Kč podle § 7, 8 a 11 odst. 1 advokátního tarifu, třikrát náhrada hotových podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, náhrada 21 % DPH) a zaplaceným soudní poplatkem 4 102 Kč. 19. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 24 139,60 Kč a hradí se do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). 20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.