3 C 35/2022-53 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 2. 2022 domáhala stanovení výživného proti žalovanému v částce 10 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že od ledna 2022 rodiče žalobkyně nesdílí společnou domácnost a mimosoudní dohoda s žalovaným ohledně výše výživného není s ohledem na jejich aktuálně vážně narušený vztah možná. Od ledna do června 2022 žalobkyně studovala [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] a v kombinované formě [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] a její pravidelné měsíční výdaje činily okolo 16 500 Kč měsíčně, kdy tyto byly tvořeny nájemným ve výši 2 300 Kč za nájem bytu v [obec], jízdným ve výši 4 500 Kč, náklady za hygienické a prací prostředky ve výši 1 500 Kč, za stravu ve výši 5 500 Kč, vitamíny ve výši 500 Kč, ošacení a drobnou elektroniku ve výši 2 000 Kč a mobilní tarif ve výši 500 Kč. Dále měla od ledna do května 2022 nepravidelné výdaje v souvislosti s přijímacími zkouškami na vysokou školu, studiem, léky, výlety a dárky v souhrnné výši 30 274 Kč. V uvedeném období měla příjem ze zaměstnání na [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec] ve výši 10 000 Kč čistého měsíčně a dále z nájemného z bytu ve výši 7 000 Kč měsíčně před zdaněním. Dále je jí vypláceno pachtovné ve výši asi 1 500 Kč měsíčně před zdaněním. Pachtovné je vypláceno jednou ročně, kdy pachtovné za rok 2021 neobdržela, to spotřebovali její rodiče. Od července 2022 žalobkyně žije ve studentském pokoji v bytě v [obec], kde hradí nájemné ve výši 7 500 Kč měsíčně, a její průměrné měsíční výdaje činí 20 000 Kč měsíčně. Nájemné za byt v [obec] musela platit již v červnu spolu s nájemným za byt v [obec]. Od září bude pokračovat ve studiu na [anonymizována dvě slova] a dále bude prezenčně studovat dva obory na [anonymizováno]. V nadcházejícím školním roce se bude připravovat na státnice, a proto nebude schopna zachovat si příjem ze zaměstnání tak, jako tomu bylo do června. Mezi rodiči žalobkyně nepanují dobré vztahy, což se odrazilo i na jejím vztahu s žalovaným. Žalobkyně z tohoto důvodu trpí [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], kdy s tímto dochází k [anonymizováno] a [anonymizováno]. Když rodiče žalobkyně žili ve společné domácnosti, byly hrazeny všechny mimořádné výdaje žalobkyně, zahrnující mimo jiné i soukromé lekce, pohybové aktivity či kurzy, které musí absolvovat kvůli studiu. Od doby, kdy žalovaný odešel ze společné domácnosti, se na výdajích žalobkyně plnohodnotně nepodílí. Na výživném od ledna do doby soudního rozhodnutí žalovaný zaplatil na výživném celkem 23 000 Kč a jako dárek k narozeninám žalobkyni dal 900 Kč. Žalobkyně současně poukázala na to, že žalovaný v listopadu 2021 vypověděl nájem nájemci v bytě ve vlastnictví žalobkyně a odpojil energie. Náklady na opětovné přihlášení energií pak musela hradit matka žalobkyně a v únoru pak zůstal byt bez nájemníka. Špatné vztahy mezi účastníky řízení prohloubilo rovněž to, že žalovaný požadoval, aby mu žalobkyně zřídila věcné břemeno na bytě, který žalobkyně vlastní, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Dále žalobkyně uvedla, že její matka je zaměstnaná s průměrným čistým měsíčním výdělkem ve výši 25 000 Kč a na výdajích žalobkyně se plnohodnotně podílí. 2. Žalovaný s navrhovanou výší výživného nesouhlasil a navrhl, aby soud určil výživné v částce 3 000 Kč měsíčně za období od ledna do srpna 2022 a od září 2022 a dále v částce do 5 000 Kč měsíčně. Uvedl, že pracuje jako řidič autobusu a je schopen dosáhnout příjmu ve výši 35 000 Kč čistého měsíčně. Vzhledem k tomu, že v [územní celek] došlo ke změně dopravce, kdy zaměstnavatel žalovaného již nejezdí linkovou dopravu a z tohoto důvodu přišel o podstatnou část práce, žalovaný aktuálně dosahuje příjmu do maximálně 25 000 Kč měsíčně. Od podzimu by pak zřejmě měl zaměstnavatel žalovaného opět zajišťovat linkovou dopravu, a tak by opět mohlo dojít k nárůstu příjmu žalovaného na částku 35 000 Kč měsíčně. Žalovaný současně poukázal na to, že tohoto příjmu dosahuje na základě přesčasů. S matkou žalobkyně vlastní ve společném jmění manželů byt v [obec], ze kterého plyne nájemné ve výši 4 000 Kč měsíčně. V lednu obdržela nájemné manželka, od února do května žalovaný. Žalovaný má problémy se zuby, bude si platit zubní náhradu ve výši asi 40 000 Kč. Kromě žalobkyně má žalovaný další vyživovací povinnost k synovi, na jehož výživu přispívá 5 500 Kč měsíčně. Žalovaný současně potvrdil, že vztahy mezi ním a žalobkyní nejsou aktuálně dobré. Upozornil na to, že žalobkyně dostala darem od jeho rodičů dům, na kterém měl věcné břemeno dožití. Když se dům prodal, žalobkyni se koupil byt, na kterém již věcné břemeno pro žalovaného zřízeno nebylo. Když žalovaný odešel ze společné domácnosti, nebylo mu umožněno vzít si žádné své věci, pomoc našel u sestry. S ohledem na dříve zřízené věcné břemeno a skutečnost, že neměl kde bydlet, požadoval po žalobkyni zřízení věcného břemena dožití na jejím bytě. Také poukázal na to, že v lednu 2022 utrpěl [anonymizována dvě slova], v jehož důsledku měl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z tohoto důvodu žalobkyni žádal o pomoc s úklidem v domácnosti, což žalobkyně odmítla. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 4. Z rodného listu má soud za prokázané, že žalobkyně je dcerou žalovaného. 5. Z potvrzení o studiu vyplývá, že žalobkyně byla ve školním roce 2021 2022 studentkou 6. ročníku [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] v [obec] a současně studovala v kombinované formě studia v 8. semestru bakalářského studijního programu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] v [obec]. 6. Z výplatní pásky bylo zjištěno, že příjem žalovaného v říjnu 2021 činil 47 253 Kč čistého. 7. Printscreeny elektronické komunikace mezi účastníky řízení potvrzují, že mezi účastníky panují rozpory tak, jak uvedeno shora, a že mimosoudní dohoda ohledně výše výživného není možná. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně vlastní byt [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku st. [parcelní číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] dále podíl o velikosti [číslo], na společných částech uvedené budovy a stavební parcely, zapsáno na listu vlastnictví [číslo]. Žalobkyně dále vlastní zemědělské pozemky p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] má spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku vedeném jako ostatní plocha [parcelní číslo] v téže obci a katastrálním území, zapsáno na listu vlastnictví [číslo]. 9. Ze sdělení [právnická osoba] vyplynulo, že žalobkyni bylo za rok 2021 vyplaceno pachtovné ve výši 18 378 Kč. Pachtovné je splatné do konce příslušného kalendářního roku. 10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 Nc 336/2022 soud zjistil, že žalovaný ani matka žalobkyně nepobírají dávky státní sociální podpory ani dávky pomoci v hmotné nouzi. Matka žalobkyně je zaměstnaná s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 25 885 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil v období od září 2021 do února 2022 dle sdělení zaměstnavatele otce 20 274 Kč. Rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. 0 Nc 336/2022-37, byla schválena dohoda rodičů, podle které byl syn žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] svěřen do péče matky a žalovaný se zavázal na jeho výživu přispívat částkou 5 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 4. 2022. Při rozhodování o výši výživného soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný žije sám v nájemním bytě a hradí nájemné ve výši 5 600 Kč a na úhrady za energie 1 800 Kč měsíčně. Jeho příjem ze zaměstnání činil asi 35 000 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní byt ve [obec], ve kterém bydlí matka žalobkyně s dětmi, a dále byt v [obec], který je pronajímán za částkou 4 000 Kč. Žalovaný neměl zvýšené výdaje se zdravotním stavem. Rozsudek nabyl právní moci dne 9. 4. 2022. 11. Ze spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 0 Nc 1112/2000 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 17. 5. 2000, č. j. 9 Nc 1112/2000-7, byla schválena za žalobkyni darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene, uzavřená mezi dárkyní [jméno] [příjmení], babičkou žalobkyně a žalobkyní, zastoupenou zákonnými zástupci, podle které žalobkyně nabyla do výlučného vlastnictví nemovitosti, a to dům [adresa] na st. [parcelní číslo], p. [číslo] pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původ grafický příděl, p. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a ideální 1/2 [parcelní číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 6. 2000. 12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 P 84/2012 vyplynulo, že rozsudkem ze dne 11. 4. 2012, č. j. 0 P 84/2012-48, bylo schváleno právní jednání za žalobkyni, a to prodej výše uvedených pozemků p. [číslo] st. [parcelní číslo], zrušení věcného břemene mezi žalobkyní a jejími rodiči váznoucí na výše uvedeném pozemku p. [číslo]