6 C 202/2022-49 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 4 939,99 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o účtu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Na uvedeném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný ani přes upomínky právního předchůdce žalobkyně nevyrovnal. Dne 1. 8. 2021 byla pohledávka za žalovaným převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a současně byl žalovaný vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni. Žalovaný ode dne převedení pohledávky na evidenční účet na dlužnou částku nic neuhradil. Kromě zaplacení dlužné jistiny úvěru pak žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po převedení pohledávky na evidenční účet do postoupení, tj. do 1. 2. 2017 ve výši 190,04 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky do zaplacení. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 13. 7. 2022, č.j. EPR 174747/2022-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 6. 9. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ občanský soudní řád“). 4. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 17. 2. 2017 uzavřena rámcová smlouva o finančních službách, kterou byl žalovanému zřízen účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dodržovat podmínky vedení účtu, zejména dodržovat alespoň minimální kreditní zůstatek na účtu. Vzhledem k neplnění podmínek vedení účtu a nevyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na účtu využil právní předchůdce žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a všeobecných obchodních podmínek a ke dni 1. 8. 2021 převedl nepovolený debetní zůstatek ve výši 4 939,99 Kč na evidenční účet pohledávek. Současně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena s účinností ke dni 1. 12. 2021 současné žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 15. 12. 2021. Předžalobní výzva k plnění byla zaslána žalovanému právním zástupcem žalobkyně dne 20. 4. 2022. 6. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně zřídil žalovanému smlouvou o účtu ze dne ze dne 17. 2. 2017 účet č. [bankovní účet]. Žalovaný přečerpal finanční prostředky na tomto účtu a zůstatek na účtu dostal do nepovoleného debetu, který nevyrovnal ani po výzvě právního předchůdce žalobkyně, popřípadě žalobkyně samotné, které byla pohledávka za žalovaným postoupena. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dlužnou částku tak, jak byla žalobkyní vyčíslena, nezaplatil. Žalovaného stíhá kromě povinnosti doplatit jistinu úvěru též povinnost zaplatit i zákonný úrok z prodlení. 7. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 8. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu má žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. 9. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 5 119 Kč (zaplacený soudní poplatek 400 Kč a dále odměna za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 10. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní upomínku a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 489 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu). 11. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.