6 C 24/2022-57 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 10. 2021 domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč, kdy původní věřitel – společnost [právnická osoba] poskytl žalované dne 8. 3. 2018 bez právního důvodu v hotovosti částku 15 000 Kč, když úvěrová smlouva byla shledána neplatnou. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na současnou žalobkyni. 2. Ve věci byl Okresním soudem ve Svitavách dne 16. 11. 2021, č. j. EPR 231321/2021-19 vydán elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením ze dne 11. 1. 2022 zrušen. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 6. 5. 2021, č. j. 4 C 133/2021-38 soud zjistil, že soud žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 099,04 Kč z titulu poskytnutí úvěru ze dne 8. 3. 2018 ve výši 15 000 Kč, zamítl. Soud shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované. Ohledně bezdůvodného obohacení neměl soud dostatek informací a žalobkyně se k jednání nedostavila, tudíž nedostála svým procesním povinnostem a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Usnesením ze dne 10. 8. 2021, č. j. 4 C 133/2021-65 bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno a rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 6. 5. 2021, č. j. 4 C 133/2021-38 byl zrušen. Toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 9. 2021. Z tohoto důvodu se nejedná o věc pravomocně rozsouzenou a soud se otázkou bezdůvodného obohacení bude zabývat. 5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne 8. 3. 2018 soud zjistil, že žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 27 272 Kč (úvěr 15 000 Kč, souhrnný poplatek 12 272 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 41 222,17 Kč. 7. Smlouvou ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a smlouvou ze dne 26. 5. 2020 potom na současnou žalobkyni. 8. Podle § 2992 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované v hotovosti dne 8. 3. 2018 částku 15 000 Kč. Jedná se tedy o bezdůvodné obohacení na straně žalované, když smlouva o úvěru byla shledána absolutně neplatnou (plnění z právního důvodu, který odpadl). Žalované tedy soud uložil, aby částku 15 000 Kč zaplatila žalobkyni společně se zákonnými úroky z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 10. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 7 260 Kč (3 úkony právní služby po 1 700 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. 11. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 252 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).