6 C 47/2022-139 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 2. 2022 domáhala po žalovaných zaplacení částky 254 565 Kč s příslušenstvím z titulu vyplaceného plnění za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. č. 168/1999 Sb. (tzv. regresní náhrady dle ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb.). V žalobě uváděla, že žalovaný č. 1 způsobil dne 17. 1. 2020 vozidlem [anonymizována tři slova] [číslo], jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná č. 2, škodu na vozidle [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou č. 2 bylo poskytnuto pojistné plnění ve výši 246 969 Kč, 1 996 Kč a 5 600 Kč. Dopravní nehoda byla způsobena tak, že žalovaný č.1 dne 17. 1. 2020 ve 02,03 hodin na silnici [anonymizováno] jako řidič motorového vozidla [anonymizována tři slova] [číslo], jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná č. 2, nerespektoval dopravní značku P4„ Dej přednost v jízdě“ a vjel do křižovatky ve chvíli, kdy v přímém směru jelo po hlavní komunikaci v husté mlze osobní motorové vozidlo [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok], řidičky [jméno] [příjmení]. V prostoru křižovatky došlo k čelnímu střetu obou vozidel. Žalovaný č. 1 řídil vozidlo v době, kdy nebyl držitelem řidičského oprávnění. Žalobkyni tak vzniklo právo postihu ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná č. 2 je provozovatelem a vlastníkem vozidla. Žalovaná č. 2 je odpovědná dle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., jelikož jako provozovatel vozidla mohla nehodě zabránit tím, že by nesvěřila vozidlo osobě bez řidičského oprávnění. Žalovaný č. 1 byl vyzván výzvami k plnění částky 246 969 Kč do 3. 4. 2020, částky 1 996 Kč do 9. 5. 2020 a částky 5 600 Kč do 7. 5. 2021 Žalovaná č. 2 byla vyzvána výzvou k plnění celé částky do 4. 8. 2021. 2. Proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 28. 2. 2022, č.j. EPR 37841/2022-6 si žalovaná č. 2 podala odpor. V něm uvedla, že je provozovatelkou půjčovny automobilů v [obec], v minulosti opakovaně půjčovala žalovanému č. 1 osobní vozidla. Žalovaného č. 1 měla zavedeného ve své evidenci, včetně čísla ŘP, který jí žalovaný č. 1 minimálně v případě prvního zapůjčení předložil. V tomto případě, kdy došlo k popsané havárii vozidla, tak žalovaná č. 2 uzavřela s žalovaným č. 1 smlouvu o pronájmu vozidla s tím, že v rámci uzavření smlouvy jí žalovaný č. 1 potvrdil, že u něj nedošlo k žádné změně poměrů. Žalovanému č. 1 nebyl platební rozkaz doručen do vlastních rukou. K žalobě se nevyjádřil. 3. Při jednání nařízeném na 23. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroků z prodlení požadovaných po žalované č. 2 a vůči oběma žalovaným co do částky 3 600 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. V této části bylo řízení podle § 97 o. s. ř. částečně zastaveno. 4. Následně žalobkyně uzavřela s žalovanou č. 2 smír, v jehož rámci si účastníci domluvili splátky a dohodli se o na ponížené výši náhrady nákladů řízení. 5. Podle § 99 o. s. ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje, neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. 6. Soud přezkoumal uzavřený smír a neshledal jej v rozporu s právními předpisy. Z těchto důvodů jej také schválil. 7. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně proti žalovanému č. 1. 8. Žalovaný č. 1 se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti. 9. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru dopravy ze dne 25. 11. 2020, [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaný č. 1 byl uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2020 Sb., když řídil motorové vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění a dále ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 téhož zákona, když při řízení vozidla nedal přednost v jízdě v případech, ve kterých je povinen dát přednost v jízdě. Žalovanému č. 1 byla uložena pokuta ve výši 28 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Poškozené [příjmení] [příjmení] a [celé jméno žalované] nebyl přiznán nárok na náhradu škody a obě byly odkázány na soud. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 1. 2021. 10. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 7. 2. 2022 soud zjistil, že žalovanému č. 1 byl zadržen [číslo řidič. oprávnění] dne 18. 11. 2019, od tohoto data nebyl v držení pana [celé jméno žalovaného]. Dne 15. 2. 2016 nahlásil pan [celé jméno žalovaného] [stát. instituce] ztrátu [číslo řidič. oprávnění] a bylo mu vystaveno potvrzení o oznámení ztráty č. [anonymizováno] [číslo], jehož platnost byla 30 dní a po tuto dobu nahrazovala řidičský průkaz. Toto potvrzení žalovaný č. 1 neodevzdal, ačkoliv z důvodu zákazu řízení motorových vozidel od 12. 4. 2016 tuto povinnost měl. 11. Žalobkyně na pojistném plnění vyplatila poškozené částku 1 996 Kč, dále částku 246 969 Kč a hasičskému záchrannému sboru za odstranění následků dopravní nehody částku 5 600 Kč. 12. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně, b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku, h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i). Podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 13. V daném případě z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný č. 1 jako řidič porušil povinnosti vyplývající z provozu na pozemních komunikacích a za vzniklou škodu odpovídá. Řídil motorové vozidlo v době, kdy nebyl držitelem řidičského oprávnění. Byla mu tedy ve výroku III. uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 254 565 Kč s příslušenstvím, tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 14. Žalovaná č. 2 odpovídá za škodu podle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., a to společně a nerozdílně s žalovaným č. 1, neboť neprokázala, že by jednání žalovaného č. 1 nemohla ovlivnit, když nezkontrolovala řidičský průkaz žalovaného č. 1 při předání vozidla. 15. Žalovaní se ocitli v prodlení a stíhá je dle § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění i povinnost druhého z žalovaných. 17. V uzavřeném smíru si žalobkyně s žalovanou č. 2 dohodla nižší náhradu nákladů řízení. Soud žalovanému č. 1 uložil k náhradě náklady řízení vyčíslené žalobkyní s tím, tento je povinen je hradit v plné výši. 18. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 183 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 56 865 Kč (odměna podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 9 340 Kč – převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření a účast u jednání podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, 1 úkon právní služby za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 4 670 Kč, 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, dále jízdné ve výši 1 965,66 Kč a náhradu za promeškaný čas za 15 půlhodin ve výši 1 500 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 67 048 Kč a byla uložena