9 C 100/2022-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 200 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů v účinném znění (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“). V žalobě tvrdila, že žalovaný byl v době od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, přičemž předmětné vozidlo bylo v uvedeném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. však k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto žalovaného písemně vyzvala k zaplacení příspěvku, žalovaný však na výzvu nereagoval a příspěvek jí doposud nezaplatil. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku ve výši 5 200 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že žalobu považuje za neoprávněnou, neboť předmětný automobil byl v období, za něž si žalobkyně nárokuje příspěvek, již ekologicky zlikvidován, o čemž žalovaný žalobkyni několikrát informoval. 3. Soud předně považuje za důležité na tomto místě zmínit, že v rámci zkoumání své místní příslušnosti zjistil z výpisu z centrální evidence obyvatel, že žalovaný má od 11. 4. 2012 ukončený trvalý pobyt na území ČR s tím, že byl naposledy hlášen k trvalému pobytu na adrese [obec a číslo] (okres [okres]), která byla uvedena v žalobě. Soud proto písemně vyzval žalovaného, aby mu sdělil, na jaké adrese fakticky bydlel, respektive se zdržoval k datu podání žaloby. Výzvu zaslal žalovanému do jeho datové schránky. Žalovaný v reakci na ní sdělil, že se s určitostí nemůže vyjádřit k tomu, kde se ke dni podání žaloby nacházel, pravděpodobně to bylo u přátel v [obec] (konkrétní adresu nespecifikoval). 4. Žalovaný se soudem komunikoval prostřednictvím datové schránky a bylo tedy možné mu řádně doručovat. Zároveň měl nepochybně možnost případně namítnout místní nepříslušnost zdejšího soudu, pokud by měl za to, že je ve věci místně příslušný jiný soud (viz § 105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“)). Za daných okolností přitom nebylo reálně možné zjistit, jaké bylo faktické bydliště žalovaného v době zahájení řízení a který konkrétní okresní soud je místně příslušný k projednání věci podle § 85 odst. 1 o. s. ř., přičemž sdělení žalovaného, že v době zahájení řízení se nacházel u přátel v [obec], není pro určení místní příslušnosti dostačující. Proto soud vycházel z toho, že pokud žalovaný proti místní příslušnosti zdejšího soudu ničeho nenamítal, lze za daných okolností věc projednat a rozhodnout bez ohledu na to, zda je k tomuto zdejší soud místně příslušným či nikoliv. 5. Soud ve věci nařídil jednání na den 30. 8. 2022. Žalovaný, ač řádně a s dostatečným předstihem předvolán, se k jednání nedostavil. Několik minut před jeho zahájením se z jednání telefonicky omluvil s tím, že si popletl datum, přičemž souhlasil, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, a poukázal na to, že soudu již zaslal e-mailem potvrzení o ekologické likvidaci vozidla. S ohledem na shora uvedené soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Zástupkyně žalobkyně, která se k nařízenému jednání dostavila, na podané žalobě v plném rozsahu setrvala a uvedla, že žalovaný v mezidobí po podání žaloby na svůj dluh ničeho neuhradil. 6. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl dle údajů uvedených v registru silničních vozidel v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. TP [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“). Vlastnické právo k Vozidlu nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 15. 3. 2019 od prodávajícího [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec a číslo] K Vozidlu nebylo ve shora uvedeném období, tj. celkem po dobu 80 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem dle zák. č. 168/1999 Sb. Žalobkyně dopisem ze dne 11. 11. 2021, který byl doručen žalovanému na adresu [obec a číslo], jež byla uvedena jako adresa jeho bydliště ve shora uvedené kupní smlouvě, dne 12. 11. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu v celkové výši 5 200 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu. Následně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení příspěvku ještě dopisem z 16. 2. 2022 a poté předžalobní výzvou její zástupkyně ze dne 16. 3. 2022, v níž byl žalovaný poučen o tom, že pokud příspěvek nezaplatí ve lhůtě 15 dnů od odeslání výzvy, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 7. Po právní stránce soud zhodnotil věc jako spor o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných dle § 4 zák. č. 168/1999 Sb. 8. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10. Podle § 4 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 11. Podle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 12. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) činí denní sazba příspěvku u osobních automobilů se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ 65 Kč. 14. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. 300 Kč. 15. Na podkladě předložené kupní smlouvy i informací poskytnutých registrem vozidel lze mít za prokázané, že žalovaný byl v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 vlastníkem předmětného Vozidla. Žalovaný se proti podané žalobě bránil tím, že Vozidlo bylo ekologicky zlikvidováno, což by v případě, že se tak skutečně stalo, znamenalo, že došlo k zániku Vozidla, a tím i k zániku vlastnického práva žalovaného a jeho povinnosti platit ve vztahu k Vozidlu příspěvek dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. Své tvrzení však žalovaný nijak neprokázal. Důkazní břemeno v této souvislosti přitom tížilo jeho, jinými slovy, bylo na žalovaném, aby v případě, že Vozidlo v rozhodném období, za které je uplatňován nárok na příspěvek, již skutečně neexistovalo, takovou skutečnost soudu prokázal. Žalovaný poukazoval na to, že již soudu v minulosti zasílal doklady týkající se ekologické likvidace Vozidla. K tomu soud podotýká, že se mu z jeho úřední činnosti podařilo dohledat, že žalovaný ve věci, která je zdejším soudem vedena pod sp. zn. 15 C 15/2022, skutečně zasílal k důkazu listiny týkající se ekologické likvidace vozidla. Jednalo se však o zcela jiný vůz, než který je předmětem tohoto řízení (ekologicky zlikvidováno mělo být dle zmíněných listin vozidlo [registrační značka] se zcela jiným VIN kódem, než který je uveden v odstavci 6 tohoto odůvodnění). Žádné jiné listinné důkazy, které by prokazovaly pravdivost tvrzení žalovaného, pak soud k dispozici nemá. Žalovaný se tím, že se nedostavil k nařízenému jednání, připravil o možnost, a