9 C 221/2021-151 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 17. 3. 2020 domáhala po žalované zaplacení 72 099 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o povoleném přečerpání, která měla být mezi účastnicemi uzavřena dne 30. 11. 2015. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr formou povoleného přečerpání jejího běžného účtu až do výše povoleného limitu 74 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že takto poskytnuté prostředky žalobkyni vrátí a současně zaplatí úrok za jejich poskytnutí, který byl sjednán v sazbě 16,90 % ročně. Současně se zavázala k tomu, že nepřekročí povolený úvěrový limit a zajistí na svém účtu ke konci zúčtovacího období dostatek prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení. Ve smlouvě bylo sjednáno, že pokud žalovaná z jakéhokoliv důvodu překročí úvěrový limit, stane se taková částka nepovoleným debetním zůstatkem a bude splatná ihned. V takovém případě byla žalobkyně oprávněna rovněž k zesplatnění celého poskytnutého úvěru, případně k odstoupení od smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná povolený limit opakovaně překročila, žalobkyně tohoto práva využila a od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 31. 1. 2017, čímž se celý dluh žalované z předmětné smlouvy stal ke dni 30. 6. 2017 jednorázově splatným. Žalovaná částka sestávala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 69 490 Kč, která byla tvořena rozdílem mezi vyčerpanými prostředky a žalovanou provedenými vklady, a dále dlužnými poplatky účtovanými žalované v souvislosti s poskytnutým úvěrem ve výši 2 609 Kč. 2. Vedle dlužné částky v celkové výši 72 099 Kč tvořené dlužnou jistinou a poplatky žalobkyně dále požadovala zaplacení částek, které v žalobě označila jako„ kapitalizovaný úrok“. Jednalo se o částky ve výši 8 325,91 Kč, respektive 47 592,28 Kč. K výzvě soudu žalobkyně podáními soudu došlými dne 1. 10. 2021, potažmo 3. 1. 2022, především však prostřednictvím své zástupkyně ústně u jednání, které se ve věci konalo 6. 1. 2022, upřesnila mechanismus výpočtu požadovaného kapitalizovaného úroku, který podle ní probíhal tak, že žalobkyně úročila aktuálně dlužnou jistinu úvěru (tj. tu částku, o kterou v dané chvíli žalovaná povoleným způsobem přečerpala svůj účet do minusu) sjednanou sazbou smluvního úroku ve výši 16,90 % ročně, a to až do 16. 8. 2017, kdy byla žalovanou provedena poslední úhrada na její dluh z předmětné smlouvy, jejíž výše činila 4 510 Kč. Již před tímto datem přitom dle žalobkyně žalovaná překročila povolený úvěrový limit, přičemž žalobkyně částky, o které byl limit překročen (tyto jsou uvedeny v pátém sloupci tabulky obsažené na č.l. 146 verte spisu), úročila jednak rovněž sazbou 16,90 % ročně, jednak navíc ještě sazbou zákonného úroku z prodlení, která činila 8,05 % ročně. Následně od 17. 8. 2017 již úročila sazbou 16,90 % ročně navýšenou o příslušnou sazbu zákonného úroku z prodlení celkovou dlužnou částku. Úhrady shora uvedených částek v celkové výši 55 918,19 Kč (8 325,91 + 47 592,28) se tudíž žalobkyně domáhala dílem z titulu práva na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny úvěru, dílem z titulu práva na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru, přičemž tento svůj nárok kapitalizovala k datu 4. 2. 2020 Vedle takto kapitalizovaného úroku požadovala dále zaplacení běžícího smluvního úroku ve výši 16,90 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině a poplatkům za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení z téže částky za totéž období. 3. Žalovaná se k žalobě, která jí byla soudem zaslána na adresu místa jejího trvalého pobytu v době, kdy žalovaná ještě neměla zřízenu datovou schránku, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání, a to původně na den 30. 11. 2021 na 9:00 hodin. V tento den v ranních hodinách, tj. pouze několik minut předtím, než mělo být zmíněné jednání zahájeno, žalovaná telefonicky kontaktovala soudce s žádostí o odročení jednání s odůvodněním, že jí vyšly pozitivně dva antigenní testy na přítomnost koronaviru, je tedy objednána na PCR test a k jednání se nemůže osobně dostavit. Žalovaná rovněž popsala své aktuální osobní problémy a zmínila, že žalobou uplatněný nárok rozhodně neuznává, neboť úvěr, který jí byl žalobkyní poskytnut, již zcela splatila z peněžních prostředků, které jí poskytla [právnická osoba] Dále se zavázala, že nejpozději do konce týdne, tj. do 5. 12. 2021, soudu zašle prostřednictvím datové schránky potvrzení o tom, že absolvovala PCR test, a že nejpozději u jednání, které bylo následně odročeno na 6. 1. 2022, předloží listinné důkazy prokazující její tvrzení o úhradě dluhu. Nic z toho však žalovaná neučinila a k odročenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač jí bylo předvolání doručeno do její datové schránky. Proto soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 4. Ze smlouvy o povoleném přečerpání uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky až do výše 74 000 Kč, a to formou zvláštního úvěru. Žalovaná se zavázala shora uvedený limit nepřekročit a za sjednaných podmínek splatit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky a jiné příslušenství. Peněžní prostředky měly být žalované poskytnuty tak, že jí žalobkyně umožní i opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na jejím běžném účtu č. [bankovní účet], a to až do výše úvěrového limitu. Poskytnuté prostředky měly být úročeny úrokovou sazbou ve výši 16,90 % ročně. Žalovaná byla zároveň povinna dle smlouvy hradit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem, o které žalobkyni požádá, uvedené v Sazebníku bankovních poplatků žalobkyně platném v den poskytnutí příslušné placené služby. V čl. IV. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaná z jakéhokoliv důvodu překročí úvěrový limit, stane se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaná povinna ihned splatit. Z částky nepovoleného debetního zůstatku mohla navíc žalobkyně požadovat vedle smluvního úroku též zákonný úrok z prodlení. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky žalobkyně pro povolené přečerpání pro fyzické osoby (dále jen„ VOP“). Dle čl. 3 .2.1 písm. a) a b) VOP byla žalobkyně v případě, že nastane skutečnost, která znamená či vyvolá podstatnou změnu okolností, za nichž bylo povolené přečerpání žalované poskytnuto, a která může ohrozit včasné a úplné splnění jejích dluhů z povoleného přečerpání, zejména pokud se žalovaná dostane do prodlení se splacením jakékoliv peněžité částky vůči žalobkyni, případně dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení sjednaného úvěrového limitu, oprávněna písemným oznámením odeslaným žalované prohlásit všechny své pohledávky za splatné kde dni uvedenému v prohlášení, případně odstoupit od smlouvy o povoleném přečerpání. 5. Ze sazebníku žalobkyně, který činil rovněž nedílnou součást shora uvedené smlouvy, činil u debetních karet vystavených žalobkyní poplatek za pojištění pro případ zneužití karty 29 Kč měsíčně, poplatek za zjištění disponibilního zůstatku na účtu prostřednictvím bankomatu 9 Kč, poplatek za odeslání jednorázové SMS notifikace v rámci služby SMS Push 2 Kč za 1 SMS, poplatek za zaslání 1. upomínky 150 Kč a poplatek za zaslání 2. a další upomínky 500 Kč. 6. Z žalobkyní předložené transakční historie ke shora uvedenému běžnému účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná poprvé překročila povolený úvěrový limit na tomto účtu 19. 1. 2016, kdy na účtu vznikl záporný zůstatek ve výši 74 311,62 Kč. Následně se tato situace několikrát opakovala. V období od 28. 11. 2016 do 30. 1. 2020 pak byly žalované vyúčtovány poplatky v celkové výši 2 609 Kč, přičemž se jednalo o poplatky za pojištění v celkové výši 1 438 Kč, celkem tři poplatky za upomínky v celkové výši 1 150 Kč, poplatek za zjištění zůstatku v bankomatu ve výši 9 Kč a poplatky za SMS mimo balíček v celkové výši 12 Kč. 7. Z dopisu žalobkyně z 30. 1. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovanou, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení dopisu uhradila dluh vyplývající z předmětné smlouvy o povoleném přečerpání ve výši 3 268,47 Kč a poplatku ve výši 500 Kč za odeslání uvedené upomínky, a současně upozornila žalovanou na to, že pokud dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, má považovat dopis za odstoupení od smlouvy o vedení běžného účtu i smlouvy o jeho povoleném přečerpání. 8. Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně z 19. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní písemně vyzývána k úhradě dlužné částky ve výši 139 210,85 Kč s příslušenstvím vzniklé z titulu předmětné smlouvy o povoleném přečerpání s upozorněním, že pokud dluh nezaplatí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla zásilka obsahující výzvu odeslána žalované dne 19. 2. 2020. 9. Na podkladě žalobkyní př