9 C 352/2021-58 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 12. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 28 202 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným 17. 10. 2019 ve znění dodatku z 25. 10. 2019. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 304 Kč, obojí ve lhůtě do 15. 11. 2019, tento svůj závazek však nesplnil. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla následně jejím právním předchůdcem postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 18 804 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 398 Kč účtované za prodlení žalovaného se splacením úvěru, jejíž výše odpovídala sjednané denní sazbě 0,1 % z částky 18 804 Kč za dobu od 16. 11. 2019 do 29. 3. 2021. V žalobě si dále v položce označené jako„ kapitalizovaný úrok“ nárokovala zaplacení částky 150 Kč odpovídající sjednané úhradě za odeslání celkem tří písemných upomínek žalovanému. Dále požadovala zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním předmětné pohledávky v celkové výši 690 Kč, které měly odpovídat nákladům na odeslání jednoho obyčejného dopisu žalovanému a nákladům na tři osobní návštěvy pověřeného terénního pracovníka žalobkyně u žalovaného. V neposlední řadě si žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru za dobu od prvního dne prodlení žalovaného, tj. od 16. 11. 2019, do 1. 6. 2021, jehož výši kapitalizovala na částku 2 900,45 Kč, a dále za období ode dne následujícího dni postoupení předmětné pohledávky, tj. od 15. 6. 2021, do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jejich souhlas s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 17. 10. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, jakož i z listiny datované dnem 25. 10. 2019, která byla rovněž označena jako smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena mezi týmiž smluvními stranami, a kterou soud dle jejího obsahu posoudil jako dodatek ke smlouvě ze 17. 10. 2019, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a současně zaplatí úrok ve výši 4 304 Kč (výše úroku vyplývá z celkové splatné částky 24 304 Kč uvedené ve smlouvě), obojí ve lhůtě do 15. 11. 2019. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou zaslanou písemnou upomínku. 5. Z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že žalovaný ze svého bankovního účtu uvedeného ve smlouvě (viz předchozí odstavec) dne 26. 7. 2017 uhradil ověřovací poplatek ve výši 0,01 Kč. Právní předchůdce žalobkyně mu na zmíněný účet v období od 17. 10. 2019 do 25. 10. 2019 celkem pěti platbami vyplatil částku v celkové výši 20 000 Kč. 6. Z upomínek vystavených dne 29. 11. 2019, 16. 12. 2019 a 27. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně opakovaně písemně vyzval žalovaného k zaplacení jeho dluhu vzniklého ze shora uvedené úvěrové smlouvy, který zahrnoval jistinu ve výši 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 304 Kč, dále smluvní pokutu a poplatek za upomínky. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 11. 6. 2021, jakož i z potvrzení právního předchůdce žalobkyně o přijetí úplaty za postoupené pohledávky ze 17. 6. 2021, soud zjistil, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla s účinností k datu 14. 6. 2021, tj. ke dni zaplacení úplaty za postupované pohledávky, postoupena na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 25. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně informován, přičemž byl zároveň vyzván k zaplacení dluhu ve výši 28 352 Kč s příslušenstvím ve prospěch žalobkyně ve lhůtě 10 dnů od obdržení oznámení. 9. Z předžalobní upomínky z 9. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě svého dluhu opakovaně vyzván ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně. 10. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. 11. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 17. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] k níž byl následně mezi týmiž smluvními stranami uzavřen dne 25. 10. 2019 ještě dodatek. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalovanému bezhotovostním převodem ve prospěch jeho bankovního účtu uvedeného ve smlouvě, z něhož žalovaný již dříve zaslal ve prospěch účtu právního předchůdce žalobkyně verifikační platbu, pěti platbami v rozmezí od 17. 10. 2019 do 25. 10. 2019 peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do 15. 11. 2019 a v téže lhůtě též uhradit úrok ve výši 4 304 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalovaného uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas bude žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že maximálně mohly být žalovanému účtovány poplatky za tři upomínky. Písemnými upomínkami z 29. 11. 2019, 16. 12. 2019 a 27. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně písemně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu vzniklého z předmětné úvěrové smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 6. 2021 následně svou pohledávku z této smlouvy postoupil na žalobkyni, o čemž informoval žalovaného dopisem z 25. 6. 2021. Žalobkyně následně prostřednictvím předžalobní výzvy jejího zástupce z 9. 11. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vzniklé z titulu předmětné úvěrové smlouvy a upozornila žalovaného, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“). 13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo ke vzniku závazkového právního vztahu založeného smlouvou o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím dle smlouvy i shora citovaného ustanovení zákona vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč a současně též zaplatit smluvený úrok ve výši 4 304 Kč, obojí ve lhůtě splatnosti do 15. 11. 2019. 16. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, nicméně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. 17. Bylo na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci uhradil řádně a včas, nebo že na něj plnil v šir