15 C 162/2023-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 192 445,79 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo]. Výše úvěru činila 202 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit splátkami po 3 149,82 Kč měsíčně, počínaje dnem 15. 10. 2021. Úrok byl sjednán ve výši 10,20 % p. a. Žalovaný však svoji povinnost neplnil řádně, úvěr byl proto zesplatněn. Dluh žalovaného činí 189 525,79 Kč na jistině, 8 279,08 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku, 9 645,60 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení ke dni 28. 4. 2023 a dále 2 920 Kč na poplatcích. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 197 804,87 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas. Souhlas žalovaného s tímto postupem soud předpokládal, neboť se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 23. 9. 2021, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, soud zjistil, že výše úvěru činila 202 000 Kč, úrok 10,20 % p. a. Měsíční anuitní splátka činila 2 865,82 Kč bez pojištění, 3 149,82 Kč s pojištěním, počet splátek 108, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 2 016,80 Kč včetně pojištění. Z čl. III. 10 a 11 smlouvy soud zjistil, že pro případ prodlení bylo sjednáno právo banky úvěr ihned zesplatnit. Součástí smlouvy byly i Všeobecné produktové podmínky. 5. Z Všeobecných produktových podmínek soud zjistil, že součástí smluvní dokumentace je i Sazebník. V čl. 43 je stanoveno, že v případě prodlení s řádnou úhradou úroku může banka úročit i úrok. 6. Z výpisů z úvěrového účtu za období od 23. 9. 2021 do 31. 3. 2023 soud zjistil, že dne 23. 9. 2021 byla žalovanému poskytnuta, resp. byla čerpána částka 202 000 Kč. Dále soud zjistil, že poslední řádná splátka byla ze strany žalovaného uskutečněna v srpnu roku 2022, poté již splátky nehradil. Ke dni 19. 12. 2022, kdy došlo k zesplatnění, dlužil žalovaný 189 525,79 Kč na jistině, 8 279,08 Kč na úrocích a 2 920 Kč na poplatcích. 7. Z oznámení banky ze dne 21. 12. 2022 soud zjistil, že ke dni 19. 12. 2022 banka úvěr zesplatnila. Nesplacená jistina činila 189 525,79 Kč, smluvní úrok 8 279,08 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady upomínání 2 620 Kč a náklady upomínání 300 Kč. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 210 695,63 Kč nejpozději do 15 dnů od doručení předmětné výzvy. Dle podacího lístku byla tato výzva žalovanému odeslána dne 2. 5. 2023. 9. Z žádosti o úvěr a výpisů z běžného účtu žalovaného soud zjistil příjmy a výdaje žalovaného, které žalobkyně posuzovala v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný obdržel částku 202 000 Kč, úvěr však nesplácel řádně a včas, došlo proto k jeho zesplatnění. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil dlužnou jistinu, úroky a poplatky uhradil. 11. Smlouvu o úvěru a z ní vyplývající právní vztahy soud posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 12. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Z citovaného ustanovení a zjištěných smluvních ujednání je patrné, že nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru je co do jistiny, úroků i poplatků po právu, neboť žalovaný od září 2022 neplnil svoji povinnost vrátit peněžní prostředky a zaplatit úroky, banka tedy úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila ke dni 19. 12. 2022 a žalovaný tak má povinnost zaplatit dlužné částky najednou. 14. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., přičemž je dán i z dlužných obchodních úroků, neboť úročení úroků bylo pro případ prodlení ujednáno. 15. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 16. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 698 Kč a náklady zástupce za 3 úkony právní služby (odměna dle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 8 820 Kč, a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky, náhrada DPH 21 %), což celkem činí částku 40 803,60 Kč (7 698 +26 460 + 900 + 5 745,60), kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.