15 C 193/2023-32 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 4. 5. 2023 domáhala po žalované zaplacení 32 091,73 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo], která byla mezi účastníky uzavřena 27. 5. 2022. Na jejím základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve formě povoleného přečerpání, a to až do výše stanoveného úvěrového limitu 30 000 Kč. Úrok byl sjednán jako pohyblivý, kdy se úroková sazba skládala ze součtu základní úrokové sazby stanovené pro tento typ úvěru v souladu s „ [právnická osoba] o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěrů“ a kladné či záporné odchylky. Ke dni uzavření smlouvy činila výše odchylky 4 % ročně a úroková sazba tak činila 12,50 % ročně. S účinností od 1. 10. 2022 byla změněna základní sazba na 18 % ročně a následně tak byl úvěr úročen úrokem ve výši 14 % ročně. Žalovaná neplnila sjednané podmínky splácení poskytnutého úvěru, což vedlo žalobkyni k tomu, že k datu 31. 10. 2022 v souladu s příslušnými ustanoveními svých obchodních podmínek celý poskytnutý úvěr prohlásila za splatný. K datu 11. 4. 2023 činil dluh žalované z předmětné úvěrové smlouvy na jistině 30 000 Kč, na poplatcích 2 091,73 Kč, na smluvním úroku 3 531,66 Kč a na úroku z prodlení 3 009,49 Kč. Žalobkyně se vedle zaplacení uvedených částek dále domáhala zaplacení běžícího úroku ve výši 14 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině (30 000 Kč) od 12. 4. 2023 do zaplacení a běžícího smluvního úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině za totéž období. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do datové schránky dne 21. 8. 2023, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud tedy ve smyslu citovaného ustanovení jejich souhlas předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 27. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované na jejím účtu č. [bankovní účet] úvěr na dobu neurčitou až do výše úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána jako pohyblivá a byla tvořena součtem základní úrokové sazby stanovené pro tento typ úvěru v souladu s „ [právnická osoba] o stanovených úrokových podmínkách vkladů a úvěrů“ a kladné či záporné odchylky. Ke dni podpisu smlouvy činila výše odchylky 4 % ročně a úroková sazba tak činila 12,50 % ročně. Žalovaná se mimo jiné zavázala, že nebude úvěr nepřetržitě čerpat déle než 360 dní, zajistí na účtu kladný zůstatek a úvěr nebude čerpat nejméně po dobu následujícího 1 pracovního dne a průměrná měsíční výše příjmů, nasměrovaných na účet neklesne od 91. dne po podpisu smlouvy za jednotlivá po sobě jdoucí období v délce 180 dní pod 100 % výše úvěrového limitu. Strany si sjednaly, že při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splácen vyčerpaný úvěr. Dále se žalovaná zavázala z každé splatné i nesplatné částky podle smlouvy (kromě úroku) zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 20 % ročně. Ve smlouvě se rovněž zavázala hradit žalobkyni vymezené poplatky, např. poplatek za služby spojené se správou účtu ve výši 50 Kč měsíčně a dále poplatky dle Sazebníku ČSOB pro právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele, jenž byl nedílnou součástí úvěrové smlouvy. V Úvěrových obchodních podmínkách [anonymizováno], které byly rovněž nedílnou součástí smlouvy, bylo ujednáno, že v případě porušení nebo nedodržení podmínek úvěru nebo limitu je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. 5. Z platební historie bylo prokázáno, že žalovaná dne 30. 5. 2022 načerpala úvěr 30 000 Kč, avšak do 12. 4. 2023 na svém účtu, kde jí byl úvěrový rámec poskytnut, nezajistila žádné finanční prostředky. Dlužná jistina tak ke dni 12. 4. 2023 činila 30 000 Kč. Dále byly zjištěny jednotlivé poplatky naúčtované žalované. 6. Z dopisu z 2. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně písemně sdělila žalované, že z důvodu prodlení žalované s plněním dluhů prohlašuje k datu 2. 11. 2022 její úvěr za splatný. Žalovaná byla vyzvána k neprodlené úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy. 7. Z předžalobní výzvy z 14. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 38 632,88 Kč vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě do 7 dnů od odeslání této výzvy a upozornila žalovanou, že pokud dluh ve stanovené lhůtě nebude uhrazen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že tato výzva byla žalované odeslána dne 14. 4. 2023. 8. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 27. 5. 2022 poskytla žalované revolvingový úvěr až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že bude poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 12,5 % ročně a od 1. 10. 2022 ve výši 14 % ročně žalobkyni splácet tak, že průměrná měsíční výše příjmů, nasměrovaných na účet neklesne od 91. dne po podpisu smlouvy za jednotlivá po sobě jdoucí období v délce 180 dní pod 100 % výše úvěrového limitu, přičemž strany si sjednaly, že při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splácen vyčerpaný úvěr. Dále se žalovaná zavázala hradit ve smlouvě vymezené poplatky související s úvěrem. Z důvodu neplnění podmínek smlouvy o úvěru žalobkyně dopisem ze 2. 11. 2022 úvěr k tomuto dni prohlásila za splatný a zároveň vyzvala žalovanou k tomu, aby uhradila dluhy, které jí z předmětné smlouvy o úvěru vznikly. Předžalobní upomínkou z 14. 4. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy ve výši 39 939,68 Kč a upozornila žalovanou na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu v případě, že jej žalovaná neuhradí dobrovolně v dodatečně stanovené lhůtě. 9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.). 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila, když umožnila žalované čerpat peněžní prostředky formou úvěrového rámce. Žalované poté, kdy této možnosti využila a čerpala na svém účtu peněžní prostředky, vznikla ve smyslu příslušných smluvních ustanovení i dle citovaného § 2395 o. z. povinnost vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit žalobkyni smluvený úrok ve výši 12,50 % ročně a následně od 1. 10. 2022 ve výši 14 % ročně. Žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně o tom, že nesplácela řádně a včas sjednané splátky úvěru. Bylo přitom na ní, aby v případě, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak řádné splácení úvěru z jeho strany prokázala. Žalovaná však zůstala po celou dobu trvání řízení zcela nečinná, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem vůbec nekomunikovala. Z důvodu prodlení žalované žalobkyně úvěr zesplatnila a tímto zesplatněním žalované vznikla povinnost uhradit celou dlužnou jistinu úvěru, která dle žaloby aktuálně činí 30 000 Kč, ale rovněž i sjednané poplatky, jejichž výše aktuálně činí 2 091,73 Kč. Vzhledem k tomu, že z ničeho nevyplývá, že by žalovaná již tyto dlužné částky žalobkyni uhradila, posoudil soud žalobu v tomto rozsahu jako oprávněnou a žalovanou zavázal k úhradě zmíněných částek. Žalobě vyhověl, i pokud jde o nárok na zaplacení smluvního úroku a smluvního úroku z prodlení. Žalobkyni svědčí právo na zaplacení smluvního úroku jak dle smlouvy, tak i dle § 2395 o. z. Pokud jde o nárok na zaplacení úroku z prodlení, tento se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí smlouvou. 13. Ze všech popsaných důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 32 091,73 Kč včetně požadovaného příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšné žalované právo na n