15 C 21/2023-24 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobci se žalobou ze dne 9. 12. 2022 podanou původně u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí domáhali po žalovaném zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím z titulu ústně uzavřené smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení plotu s 3D dílci a zděného plotu vč. betonových základů, plotových polí, brány a branky na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Celková cena díla činila 356 930,64 Kč, termín zhotovení květen 2022. Dne 28. 3. 2022 žalobci uhradili zálohovou fakturu [číslo] na částku 173 000 Kč. Zhotovitel však dílo ve sjednaném termínu nedokončil a žalobci tak od smlouvy odstoupili. Žalovaný provedl práce v celkové částce 48 000 Kč. V částce 35 000 Kč byla smluvními stranami uzavřena nová smlouva o dílo. Dne 2. 8. 2022 žalobci uzavřeli se žalovaným dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal svůj dluh ve výši 90 000 Kč, který se zavázal splatit formou sedmi měsíčních splátek po 10 000 Kč, a to počínaje 15. 10. 2022 a konče 15. 4. 2023. Zbylých 20 000 Kč měl žalovaný uhradit mimořádnou splátkou do 20. 12. 2022. V rámci předmětné dohody byla ujednána pro případ prodlení (7. den po termínu splatnosti) ztráta výhody splátek a okamžité zesplatnění zbytku dluhu. Žalovaný neuhradil již první splátku, a proto dne 22. 10. 2022 došlo k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný však doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ani žalobci nevyslovili s tímto způsobem vyřízení věci nesouhlas. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Z faktury [číslo] ze dne 28. 3. 2022, se splatností dne 11. 4. 2022, soud zjistil, že žalovaný vystavil žalobkyni [celé jméno žalobkyně] zálohovou fakturu k výrobě oplocení u rodinného domu ve výši 173 000 Kč. 4. Z e-mailu ze dne 21. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] žalovanému sdělila, že přes poměrně vysokou zálohu, kterou žalovanému uhradili, dosud marně čekají na realizaci plotu, který měl být již v květnu 2022 hotov. Žalovanému je dále vytýkáno, že nereaguje na výzvy žalobců a neustále se vymlouvá, doposud neopatřil materiál apod. Z uvedeného důvodu žalobkyně žalovanému sdělila, že si plot dokončí sami, požádala o zaslání výpisu cen již použitého materiálu a okamžité vrácení zbytku peněz. 5. Z dohody o uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne 2. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči žalobcům ve výši 90 000 Kč vzniklý ze smlouvy o dílo ze dne 6. 3. 2022, jehož předmětem mělo být zhotovení plotu s 3D dílci a zděného plotu vč. betonových základů, plotových polí, brány a branky na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Celková cena díla činila 356 930,64 Kč, termín zhotovení květen 2022. V dohodě se dále konstatuje, že došlo k uhrazení zálohové faktury [číslo] ve výši 173 000 Kč. Žalovaný se zavázal dluh ve výši 90 000 Kč uhradit formou sedmi měsíčních splátek po 10 000 Kč, a to počínaje 15. 10. 2022 a konče 15. 4. 2023 (7. splátka). Zbylých 20 000 Kč měl žalovaný uhradit mimořádnou splátkou do 20. 12. 2022 Smluvní strany se dohodly též na sankci ztráty výhody splátek v tom případě, nebude-li některá ze splátek uhrazena do 7 dnů po její splatnosti. V takovém případě pak mělo dojít k okamžitému zesplatnění zbytku dluhu. 6. Z oznámení o zesplatnění ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] oznámila žalovanému, že s ohledem na skutečnost, že neuhradil ani první splátku dle uzavřené dohody o uznání dluhu ze dne 2. 8. 2022, tj. že neuhradil prvních 10 000 Kč do 15. 10. 2022, stal se dluh ke dni 22. 10. 2022 v celé výši splatným. Předmětné oznámení pak bylo pojato i jako předžalobní výzva pro případ, že by žalovaný dlužnou částku do 7 dnů od doručení oznámení žalobcům neuhradil. 7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 8. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení plotu s 3D dílci a zděného plotu vč. betonových základů, plotových polí, brány a branky na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Celková cena díla činila dle dohody o uznání dluhu ze dne 2. 8. 2022 celkem 356 930,64 Kč, termín zhotovení byl ujednán květen 2022. Z e-mailu ze dne 21. 6. 2022 pak bylo zjištěno, že žalobci odstoupili od smlouvy o dílo. Z dohody o uznání dluhu bylo zjištěno, že došlo k uhrazení zálohové faktury [číslo] ve výši 173 000 Kč a především, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobcům ve výši 90 000 Kč, které se zavázal uhradit dle splátkového kalendáře. Z oznámení o zesplatnění pak bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil ani první ujednanou splátku splatnou nejpozději do 21. 10. 2022, pročež se dluh stal dne 22. 10. 2022 splatným. 9. Po právní stránce soud dospěl k následujícím závěrům. 10. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že žalovaný písemně uznal dluh ve výši 90 000 Kč. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný na dlužnou částku ke dni podání žaloby ani později ničeho nezaplatil. Bylo přitom věcí žalovaného, aby tvrdil a zejména pak prokázal, že dluh uhradil zcela nebo alespoň zčásti. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivní. Z uvedeného důvodu proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně a podanou žalobu shledal v plném rozsahu důvodnou. 12. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny ve výši 90 000 Kč ve výši 15% ročně (výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to od 22. 10. 2022, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky do zaplacení. 13. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, požadovali v řízení plně úspěšní žalobci pouze náhradu soudního poplatku ve výši 4 500 Kč. S ohledem na znění § 142 odst. 1 o. s. ř., resp. § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy ovšem žalobci náhradu dalších nákladů nepožadovali, rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti žalovaného nahradit žalobcům náklady řízení spočívající v uhrazené výši soudního poplatku. Tyto náklady je tedy žalovaný povinen nahradit k rukám žalobců.