15 C 273/2023-47 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 10 330 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 3. 2023. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 264 Kč, splatnost úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Účastníci si sjednali poplatek za poskytnutí úvěru, jak je již uvedeno v předchozí větě, ve výši 264 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána možnost žalovaného tzv. Korunovým odkladem dosáhnout odkladu splatnosti úvěru o 30 dní, poplatek za tuto službu činil 792 Kč. Žalovaný si tímto způsobem odložil splatnost úvěru, když dne 14. 4. 2023 uhradil žalobkyni 1 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s řádnou úhradou dlužné částky, žalobkyně ho proto informovala o výši dluhu a vyzvala k jeho úhradě. Dne 20. 5. 2023 žalobkyně žalovanému účtovala účelně vynaložené náklady související s jeho prodlením ve výši 300 Kč. Dále mu dne 14. 6. 2023 a dne 17. 7. 2023 naúčtovala dvě smluvní pokutu po 240 Kč (3 % z nezaplacené jistiny úvěru) s odkazem na příslušné smluvní ustanovení označené jako„ Náklady úvěru“. Dlužná částka činí 10 330 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 7 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku v celkové výši 198 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 98 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti„ Korunovým odkladem“ ve výši 792 Kč, smluvních pokut v celkové výši 480 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky od 22. 8. 2022 do 6. 9. 2022 ve výši 144,89 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od 7. 9. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, ten ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., soud proto jeho souhlas s tím, aby věc projednal a rozhodl uvedeným způsobem, ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky žalobkyni vrátit a současně zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč jednorázově, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla dále sjednána služba tzv. Korunového odkladu, díky níž si mohl žalovaný posunout dobu splatnosti splátky úvěru o 30 dnů od původního data splatnosti, a to tak, že nejpozději 15 dnů po splatnosti splátky zaplatí žalobkyni 1 Kč. Korunový odklad žalovaný mohl využít maximálně dvakrát za dobu trvání smlouvy, přičemž každé využití služby bylo zpoplatněno částkou 792 Kč Celkem byl žalovaný dle smlouvy povinen zaplatit 8 265 Kč (bez úhrad za doplňkové služby – expres výplata, SMS servis, bezpečná splátka a korunový odklad), a to dne 14. 4. 2023. Ve smlouvě byla dále v části označené jako„ Náklady úvěru“ pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně měla rovněž právo v případě prodlení žalovaného s úhradou dluhu účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši, která bude písemně oznámena, maximálně za jednu upomínku za každý kalendářní měsíc vymáhání. 5. Z žalobkyní předloženého potvrzení o provedené platbě a opisu výpisu proplacené smlouvy soud zjistil, že žalovaný dne 15. 3. 2023 zaplatil ze svého účtu č. [bankovní účet] ve prospěch účtu žalobkyně částku 1 Kč. 6. Z žalobkyní předloženého potvrzení o provedené platbě a opisu výpisu proplacené smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dne 15. 3. 2023 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. 7. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný celkem na svůj dluh z předmětné smlouvy uhradil 1 Kč, kdy tato platba byla započtena na jistinu úvěru. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky prostřednictvím svého zástupce. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 31. 7. 2023. 9. Z předložených listin dále vyplývá, že žalobkyně se zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného. 10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 3. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě téhož dne vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalovaného peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatek za expresní platbu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a dále poplatek za doplňkovou službu SMS servis, jehož výše činila 49 Kč měsíčně. Dále byla ve smlouvě sjednána možnost odkladu dvou splátek úvěru formou tzv. Korunového odkladu, kdy využití této možnosti bylo zpoplatněno v každém jednotlivém případě částkou 792 Kč Celkem byl dle smlouvy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 8 265 Kč (bez zahrnutí doplňkových služeb), a to dne 14. 4. 2023. Ve smlouvě byla rovněž mimo jiné sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou zástupce žalobkyně. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“.), ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“). 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 122 odst. 1 ZSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 2 ZSÚ nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 16. Na základě shora uvedeného je zřejmé, že se žalobkyně nyní právem domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky, a proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný