6 C 12/2023-64 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 12. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 11 983,13 Kč s příslušenstvím z titulu zákaznické smlouvy se [právnická osoba] [právnická osoba] [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Žalovaná uzavřela kupní smlouvu na zařízení, které měla splácet v pravidelných splátkách, na splátkách dluží částku 160 Kč. Dále dluží na platebních službách částku 9 170,90 Kč, na zprostředkovatelských službách částku 400 Kč a DPH ve výši 18,37 (celkem 9 589,27 Kč z vyúčtování za období od 20. 3. 2019 do 19. 4. 2019). Za období od 20. 2. 2019 do 19. 3. 2019 dluží žalovaná splátky ve výši 160 Kč, platební služby ve výši 1 204,93 Kč a DPH ve výši 28,93 Kč (celkem 1 393,86 Kč). Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 na současnou žalobkyni. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za pronájem zařízení. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 13. 12. 2022, č. j. EPR 353141/2022-6 se žalované nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 5. 1. 2023 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Žalobkyně podáním ze dne 23. 2. 2023 vzala žalobu zpět co do částky smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a soud podle § 96 odst. 1 o. s. ř. řízení v této části zastavil. Ze zákaznické smlouvy [číslo] ze dne 7. 1. 2019 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - [právnická osoba] a žalovanou soud zjistil, že na základě této smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací. Žalovaná uzavřela týž den kupní smlouvu na zařízení [anonymizována dvě slova] [příjmení] [rok], na který jí byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 2 000 Kč a zbylou část kupní ceny ve výši 2 001 Kč měla splácet v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 60 Kč. Zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] měla splácet v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 100 Kč. Z vyúčtování ze dne 20. 3. 2019 [číslo] požaduje žalobkyně zaplacení splátky zařízení ve výši 160 Kč a platební služby ve výši 1 204,93 Kč, dále DPH ve výši 28,93 Kč, celkem 1 393,86 Kč. Z vyúčtování ze dne 20. 4. 2019 [číslo] požaduje žalobkyně zaplacení platebních služeb ve výši 9 170,90 Kč a zprostředkovatelských služeb ve výši 400 Kč, dále DPH ve výši 18,37 Kč, celkem 9 589,27 Kč. Pohledávka proti žalované byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 12. 2021. Výzvou ze dne 10. 2. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky 45 492,50 Kč nejpozději do 25. 2. 2022. Soud předně podotýká, že žalobou podanou k civilnímu soudu se žalobkyně může domáhat pouze zaplacení úhrady ceny koncového zařízení a zaplacení služeb třetích stran, tedy služeb, pro jejichž uplatnění není příslušný Český telekomunikační úřad, ale soud. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování elektronických komunikací. Žalovaná se zavázala za poskytnuté služby řádně zaplatit, což se nestalo. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že neuhrazenou částku ve výši 10 983,13 Kč uhradila. Soudu proto podané žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, stíhá ji ve smyslu § 1790 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejich výše je upravena nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud proto i v této části žalobě vyhověl. Soud tedy žalované uložil povinnost, aby částku 10 983,13 Kč s úroky z prodlení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 7 624,40 (3 úkony právní služby po 1 580 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 252 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).