6 C 215/2023-82 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 223 431,29 Kč s přísl. z důvodu nedodržení podmínek vyplývajících ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 3. 10. 2019 na částku 250 000 Kč, kterou poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], dříve [právnická osoba] Úrok byl sjednán ve výši 12,9% ročně. Žalovaný měl úvěr splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 4 188 Kč měsíčně, žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 18. 2. 2022 zesplatnila. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 postoupena na současnou žalobkyni. Dlužná částka 223 431,29 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 219 795,74 Kč a z poplatků ve výši 3 635,55 Kč. Dále žalobyně požaduje zkapitalizovaný smluvní úrok ke dni 18. 2. 222 ve výši 17 743,15 Kč, zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 18. 2. 2022 ve výši 244,78 Kč, dále běžící zákonný úrok z prodlení z částky 223 431,29 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení a běžící smluvní úrok ve výši 12,9% ročně z částky 219 795,74 Kč od 19. 2. 2022 do zaplacení. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 14. 7. 2023, č. j. EPR 170940/2023-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 15. 8. 2023 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně trvala na nařízení jednání. 4. K jednání nařízenému na 31. 10. 2023 se žalobkyně dostavila, na podaném návrhu trvala. Žalovaný, ač měl předvolání doručeno na adresu uvedenou jako trvalé bydliště v evidenci obyvatel, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 3. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč s úrokovou sazbou 12,9% p. a. Tento úvěr měl žalovaný splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po 4 188 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dopisem ze dne 18. 2. 2022 ke dni 18. 2. 222 zesplatnila v celkové částce 238 781,67 Kč. Dlužná jistina činila částku 219 795,74 Kč, smluvní úrok částku 17 868,96 Kč, úrok z prodlení částku 118,97 Kč a poplatky částku 998 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena ze [právnická osoba] a. s na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dopisem ze dne 14. 2. 2023. 7. Výzvou ze dne 29. 5. 2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 311 953,03 Kč nejpozději do 13. 6. 2023. 8. Žalobkyně předložila listiny týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdkyně žalovaného vycházela z příjmů žalovaného ve výši 30 000 Kč (OSVČ), zohlednili výdaje ve výši 9 584 Kč a celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu stanoveno na pravděpodobnost splácení úvěru ve výši 97,93%. Podle názoru soudu žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy při poskytnutí úvěru byl předpoklad jeho splacení. 9. Po právní stránce soud hodnotil spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. Soud dále poukazuje na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně požaduje úrok ve výši 12,9% ročně do zaplacení a ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. v žalobě nezohlednila. Zákonný úrok z prodlení byl k 1. 1. 2022 (k prodlení došlo k 18. 2. 2022) ve výši 11,75%. Žalobkyně tak má nárok na 12,9% úrok z jistiny po dobu 90 dnů od 18. 2. 2022 do 19. 5. 2022 a od 20. 5. 2022 má potom nárok na 11,75% úrok ročně do zaplacení. 11. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluveným úrokem. Žalovaný však neplnil povinnosti plynoucí pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru, byl vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvy nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. 12. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 223 431,29 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. Soud částečně zamítl požadavek žalobkyně na úrok ve výši 1,15% ročně z částky 219 795,74 Kč od 20. 5. 2022 do zaplacení. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z., výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Nárok na běžné úroky vyplývá z uzavřené smlouvy o úvěru. 13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Neúspěch v části úroků soud nepovažuje za zásadní. 15. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 8 938 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a účast u jednání po 9 220 Kč, dále odměnou za jeden úkon v poloviční výši za předžalobní výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 4 paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Za písemné podání žalobkyně, v němž doplňuje žalobu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud nepřiznal odměnu, neboť tato tvrzení a důkazy měly být obsaženy již v žalobě. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 49 437 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).