9 C 126/2023-75 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 6. 2023 se žalobkyně domáhala toho, aby soud vyslovil, že prodej pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], katastrální území Svitavy – předměstí (dále jen„ Zástava“), ve veřejné dražbě provedené prostřednictvím 2. žalovaného jako dražebníka na návrh 1. žalované, je nepřípustný. Žalobu zdůvodnila tím, že k zástavě je dle evidence katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo ve prospěch 1. žalované, a to k zajištění dluhu ve výši 2 200 000 Kč s příslušenstvím vzniklého z titulu smlouvy o úvěru [číslo], budoucích dluhů a budoucího dluhu z bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že uvedené zajištění nebylo platně sjednáno, výše dluhu, který má být tímto zajištěním uspokojen, je navíc podle ní sporná a pochybná. Žalobkyně při všech svých jednáních s 1. žalovanou jakožto zástavním věřitelem vystupovala z pozice slabší smluvní strany jako spotřebitel, zatímco právní předchůdce 1. žalované jako podnikatel, a tedy silnější smluvní strana. Za neplnění dluhu, jehož úhradu má žalobkyně zajišťovat svým majetkem, byly sjednány drakonické smluvní sankce, jejichž úhrady se 1. žalovaná chce domoci z předmětného zajištění. Samotná zajištěná pohledávka s příslušenstvím nebyla uplatněna v rámci soudního řízení, nýbrž byla vtělena pouze do pochybného notářského zápisu. Z pohledu žalobkyně by měla být oprávněnost této pohledávky přezkoumána soudem ještě předtím, než dojde k jejímu uspokojení prodejem zástavy v dražbě, která je svěřena soukromé osobě a kde v celém procesu chybí přezkum nezávislým orgánem veřejné moci. Přezkum by měl být zaměřen zejména na zneužívající ujednání obsažené ve spotřebitelské smlouvě. Vymáhaná pohledávka má podle názoru žalobkyně charakter lichvy, kdy právní předchůdce 1. žalované jako profesionál zneužil tísně a nezkušenosti žalované a nijak nezkoumal její úvěruschopnost. Žalobkyně rovněž tvrdila, že žalobu podala v otevřené lhůtě, neboť oznámení o dražbě jí doposud nebylo doručeno. 1. žalovaná se podle ní údajně měla dohodnout na provedení nedobrovolné dražby podle zákona o veřejných dražbách s 2. žalovaným jako dražebníkem, proto byl žalován i on. 2. 1. žalovaná podanou žalobu zcela odmítla s odůvodněním, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť důvody, které v žalobě označila, nepředstavují zákonné důvody. 1. žalovaná může realizovat své zástavní právo zákonnými prostředky a neexistuje důvod jí v tom bránit. Z žaloby nevyplývá, že by se 1. žalovaná měla chovat nezákonně. Dne 27. 4. 2022 uzavřela žalobkyně, její manžel [jméno] [jméno] a 1. žalovaná dohodu o narovnání, kterou zrušili práva a povinnosti dlužníků z úvěrové smlouvy uzavřené [jméno] [jméno] jakožto podnikatelem se společností [právnická osoba] Žalobkyně přistoupila k dluhu svého manžela z této úvěrové smlouvy, přičemž na přistupitele se nevztahují omezení související se spotřebitelskými smlouvami. Předmětný úvěr byl přitom sjednán jako podnikatelský. Narovnáním zanikl závazek vzniklý z předmětné úvěrové smlouvy a vznikl nový solidární závazek žalobkyně a jejího manžela uhradit 1. žalované částku ve výši 4 550 000 Kč v dohodnutých splátkách. Ze strany [jméno] [jméno] následně na tento závazek bylo plněno, čímž došlo k dalšímu důvodu zakládajícímu uznání dluhu, a to mimo rámec uznání obsaženého v dohodě o narovnání a v notářském zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, který byl sepsán mezi 1. žalovanou a [jméno] [jméno]. V insolvenčním řízení vedeném na majetek [jméno] [jméno], které probíhá u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], byl nárok 1. žalované, pokud jde o jistinu, uznán jak dlužníkem, tak i insolvenčním správcem, s tím, že ve vztahu k úroku z prodlení nebyl popřen dlužníkem, ale byl popřen insolvenčním správcem, v důsledku čehož je veden incidenční spor. Žalobkyně nadto účelově podává na svou osobu insolvenční návrhy jen proto, aby zabránila dražbě, přičemž je podává úmyslně s takovými chybami, aby následně nemohl být zjištěn její úpadek, a na výzvy insolvenčního soudu k opravám svých návrhů náležitým způsobem nereaguje. V tomto řízení podaná žaloba je dle přesvědčení 1. žalované jen dalším nástrojem k oddálení povinnosti žalobkyně splnit svůj nesporný dluh. Navíc byla podána v situaci, kdy není vydána žádná dražební vyhláška, což je další důvod pro zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu. 3. Ani 2. žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. I on poukázal na nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně k podání žaloby a uvedl, že si není vědom toho, že by 1. žalovaná uplatňovala své zástavní právo nezákonnými prostředky. Z jeho pohledu je to naopak žalobkyně, kdo porušuje zákony, když zcela evidentně na sebe podává spekulativní insolvenční návrhy, jejichž jediným účelem je vyhnout se splnění její povinnosti vůči 1. žalovanému. Stejný účel má i toto řízení. Doposud navíc nebyla podepsána žádná dražební vyhláška týkající se dražby Zástavy. 4. Soud nařídil ve věci jednání na den 4. 10. 2023. Žalobkyně byla k tomuto jednání řádně a s dostatečným předstihem předvolána, bez omluvy se však nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal v její nepřítomnosti. Zástupce obou žalovaných, který se k jednání dostavil, zopakoval, že dle žalovaných nesvědčí žalobkyni naléhavý právní zájem na požadovaném určení nepřípustnosti prodeje Zástavy ve veřejné dražbě, a to jednak proto, že doposud nebyla dražebníkem vydána žádná dražební vyhláška, na jejímž základě by mělo dojít k prodeji Zástavy, především však z toho důvodu, že v mezidobí byla Zástava postižena v rámci exekučního řízení, kdy byl ve vztahu k ní vydán exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí, což vyplývá z aktuálního stavu zápisu v katastru nemovitostí. Tato skutečnost přitom sama o sobě brání tomu, aby byla provedena nedobrovolná dražba podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v účinném znění (dále jen„ ZVD“). Zástupce žalovaných dále poukázal na to, že žalobní petit je ve své současné podobě příliš obecný a že pokud by bylo žalobě v této podobě vyhověno, prakticky by do budoucna byla zcela vyloučena jakákoliv možnost 1. žalované jakožto zástavní věřitelky uspokojit svou pohledávku prodejem zástavy ve veřejné dražbě. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že pokud se žalobkyně bez náležité omluvy nedostavila k nařízenému prvnímu jednání ve věci, mělo by být řízení zastaveno. Z žaloby nelze podle něho dovozovat jakékoliv konkrétní námitky žalobkyně ve vztahu k případné neplatnosti úvěrové smlouvy, která byla prvotním právním titulem vzniku pohledávky, jejíhož uspokojení se 1. žalovaná snaží domoci. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 19. 1. 2021 mezi [právnická osoba] jakožto úvěrujícím, [jméno] [jméno], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně], jako úvěrovaným, a žalobkyní jako přistupitelem bylo zjištěno, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout [jméno] [jméno] podnikatelský úvěr ve výši 2 200 000 Kč, který byl určen k naplnění aktuálních provozních potřeb jeho podnikání, případně k refinancování jeho dříve sjednaných podnikatelských závazků. Ve smlouvě sjednaná zápůjční úroková sazba činila 14 % ročně. Úvěr měl být splacen ve 180 měsíčních splátkách po 29 298 Kč, celková splatná částka činila dle smlouvy 5 273 695,90 Kč. Žalobkyně se jakožto přistupitel k dané smlouvě zavázala, že společně s [jméno] [jméno] uhradí jeho dluh z předmětné úvěrové smlouvy. Povinnost k úhradě dluhu z předmětné smlouvy měla být zajištěna zástavním právem k Zástavě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků [jméno] [jméno] byl sjednán závazek k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, o který byla dle smlouvy ponížena částka fakticky vyplacená [jméno] [jméno] z titulu předmětné úvěrové smlouvy. [jméno] [jméno] fakticky obdržel pouze 2 000 000 Kč, neboť dalších 100 000 Kč, které měly představovat provizi za zprostředkování poskytnutí úvěru [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], bylo poukázáno na účet zmíněného zprostředkovatele. [jméno] [jméno] se v úvěrové smlouvě zavázal nejpozději do 60 dnů od jejího uzavření zajistit výmaz zástavních práv smluvních a věcného práva zákazu zcizení zřízených ve prospěch [právnická osoba], k Zástavě z katastru nemovitostí. Pro případ nesplnění uvedené povinnosti byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z jistiny úvěru. Smlouva obsahovala množství dalších smluvních pokut. Pro případ, že se [jméno] [jméno] dostane do prodlení se zaplacením kterékoliv měsíční splátky nebo její části delšího než tři dny, byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 0,25 % z jistiny úvěru (5 500 Kč). V případě, že se ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části delším než 15 dnů, byl [jméno] [jméno] povinen zaplatit další smluvní pokutu ve výši 0