9 C 250/2022-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 9. 2022 domáhala po žalované zaplacení 88 445,46 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne 3. 8. 2010 Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy umožnila žalované čerpat peněžní prostředky formou revolvingu prostřednictvím kreditní karty. Ze strany žalované však docházelo k opakovanému porušování smluvních podmínek, když se žalovaná dostala do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru. Žalobkyně proto celý poskytnutý úvěr k datu 28. 12. 2021 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu vzniklého z titulu shora uvedené smlouvy. Ten však žalovaná doposud žalobkyni neuhradila. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou úvěru ve výši 74 003,51 Kč, smluvním úrokem kapitalizovaným k datu zesplatnění úvěru na částku 8 576,35 Kč (tato částka dle čl. 43 všeobecných obchodních podmínek žalobkyně přirostla k dlužné jistině), zákonným úrokem z prodlení počítaným z částky odpovídající dlužné jistině kapitalizovaným k datu 29. 8. 2022 na částku 3 962,90 Kč, zákonným úrokem z prodlení počítaným z částky odpovídající dlužnému smluvnímu úroku kapitalizovaným k datu 29. 8. 2022 na částku 457,70 Kč, pěti neuhrazenými měsíčními poplatky za vedení karty po 49 Kč (celkem 245 Kč) a dvěma poplatky za odeslání upomínek k úhradě dluhu žalované po 600 Kč (celkem 1 200 Kč). Žalobkyně nad rámec uvedených částek požadovala rovněž zaplacení běžícího zákonného úroku z prodlení z částek odpovídajících dlužné jistině (74 003,51 Kč) a kapitalizovanému smluvnímu úroku (8 576,35 Kč) za dobu od 30. 8. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podané žalobě, pokud jde o žalovanou, její souhlas soud předpokládal, neboť žalovaná se k jeho písemné výzvě obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky 3. 8. 2010 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala umožnit žalované čerpat peněžní prostředky formou revolvingu do výše úvěrového rámce 10 000 Kč s tím, že schválený denní limit pro výběry hotovosti činil 5 000 Kč, pro bezhotovostní nákupy 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátí, zaplatí smluvní úrok a další úhrady, například poplatky stanovené v sazebníku žalobkyně. Žalovaná měla úvěr splácet v minimálních splátkách, jejichž výše činila 5 % z výše vyčerpaných prostředků a které byly splatné vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaná uzavřením smlouvy rovněž přistoupila k Rámcové pojistné smlouvě č. OC [číslo] uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a [právnická osoba], jako pojistitelem, na jejímž základě byla pojištěna její schopnost splácet úvěr. Měsíční poplatek za toto pojištění činil 15 Kč. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly též všeobecné produktové podmínky žalobkyně (dále jen„ VPP“). Dle jejich čl. 43 byla žalobkyně v případě prodlení žalované oprávněna připisovat smluvní úroky, které nebudou žalovanou ke dni jejich splatnosti řádně uhrazeny, k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem. 5. Z dispozic ke shora uvedené smlouvě platných k 28. 4. 2013, respektive 28. 5. 2014, soud zjistil, že žalobkyně navýšila žalované úvěrový rámec nejprve na částku 54 000 Kč, následně pak na částku 81 000 Kč s tím, že dle dispozic platných k 28. 5. 2014 činila výše roční úrokové sazby pro hotovostní čerpání úvěru 29,99 %, pro bezhotovostní čerpání 25,08 %. Výše minimální měsíční splátky pak činila 2 % z vyčerpané částky. 6. Z platební historie k předmětné úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaná poprvé čerpala úvěr 16. 8. 2010, kdy vyčerpala částku 3 000 Kč. 7. Z dopisu z 29. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně písemně informovala žalovanou o tom, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek shora uvedené úvěrové smlouvy přistoupila k zesplatnění své pohledávky z této smlouvy, a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu v celkové výši 84 024,86 Kč ve lhůtě do 12. 1. 2022. Z této částky činily dlužné úroky 8 576,35 Kč, dlužné poplatky pak 1 445 Kč. Žalovaná byla v dopise informována rovněž o tom, že za odeslání uvedeného dopisu jí je v souladu se sazebníkem žalobkyně účtován poplatek ve výši 600 Kč. Dle přiloženého poštovního podacího archu byl dopis odeslán žalované 30. 12. 2021. 8. Z předžalobní upomínky z 31. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě 7 dnů od odeslání upomínky a upozornila žalovanou na možnost soudního vymáhání dluhu. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla upomínka odeslána žalované 31. 8. 2022. 9. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 3. 8. 2010 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž podkladě umožnila žalované čerpat opakovaně peněžní prostředky formou revolvingového úvěru až do výše sjednaného úvěrového rámce. Ten činil zpočátku 10 000 Kč, v průběhu trvání smluvního vztahu účastníků byl následně navýšen nejprve na 54 000 Kč, následně na 81 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet poskytnuté prostředky spolu se smluvním úrokem a sjednanými poplatky v minimálních měsíčních splátkách, jejichž výše činila 5 % z výše vyčerpaných prostředků a které byly splatné vždy k 15. dni v měsíci. Poprvé úvěr čerpala 16. 8. 2010. Ve smlouvě, respektive související smluvní dokumentaci (čl. 43 VPP) bylo sjednáno přirůstání nesplacených smluvních úroků k nesplacené jistině úvěru. Dopisem z 29. 12. 2021 žalobkyně písemně informovala žalovanou o tom, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek přistoupila k zesplatnění své pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy, a vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy, který činil celkem 84 024,86 Kč, a to ve lhůtě do 12. 1. 2022. Z uvedené částky činily smluvní úroky 8 576,35 Kč a dlužné poplatky 1 445 Kč. Žalobkyně si současně účtovala v souvislosti s vyhotovením a odesláním zmíněného dopisu poplatek ve výši 600 Kč. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy ještě předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně z 31. 8. 2022. 10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru, přičemž s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, aplikoval na věc právní úpravu obsaženou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), respektive v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena ještě za účinnosti zmíněných předpisů. 11. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. je smlouva o úvěru tzv. absolutním obchodem, což znamená, že se bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu řídí ustanoveními části třetí obch. zák. 12. Dle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Ust. § 502 odst. 1 obch. zák. stanoví, že od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 14. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o revolvingovém úvěru uzavřenou podle § 497 obch. zák. Zatímco žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když umožnila žalované čerpat peněžní prostředky formou revolvingu, žalovaná sjednaným smluvním podmínkám nedostála, neboť nehradila řádně a včas sjednané minimální splátky úvěru. To vedlo žalobkyni k tomu, že nakonec dopisem z 29. 12. 2021 celý dluh žalované z předmětné úvěrové smlouvy jednorázově zesplatnila. Žalovaná zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, na podanou žalobu nereagovala a se soudem nekomunikovala. Netvrdila, natož aby prokázala, že sjednané splátky úvěru hradila žalobkyni řádně a včas. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně si počínala zcela oprávněně, pokud přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaná nevyvrátila, že žalobkyni aktuálně dluží žalobou požadované částky, tedy jistinu ve výši 74 003,51 Kč, ke dni zesplatnění úvěru (29. 12. 2021) kapitalizo