9 C 279/2023-27 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu 5. 9. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení 13 900 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného dluhu vzniklého na základě smlouvy o ubytování uzavřené mezi účastníky dne 1. 1. 2022. Na jejím základě žalobce poskytl žalovanému ubytování, ten mu však za toto ubytování nehradil sjednanou cenu ve výši 4 700 Kč měsíčně. Žalovaná částka v celkové výši 13 900 Kč představuje neuhrazenou cenu za ubytování za měsíc únor 2022 ve výši 4 500 Kč (po zohlednění částečné úhrady žalovaného ve výši 200 Kč provedené dne 30. 3. 2022), za měsíc březen 2022 ve výši 4 700 Kč a za měsíc duben 2022 ve výši 4 700 Kč. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení z dlužných částek za jednotlivé měsíce, a to vždy za období ode dne následujícího dni jejich splatnosti do zaplacení, přičemž u dluhu za měsíc únor 2022 zohlednil žalovaným provedenou částečnou úhradu. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, soud proto v souladu se shora citovaným ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas s tímto postupem předpokládal. 4. Ze smlouvy o ubytování uzavřené mezi účastníky dne 1. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému ubytování ve své ubytovně na adrese [adresa], a to konkrétně v pokoji [číslo]. Žalovaný se zavázal za toto ubytování uhradit žalobci sjednanou cenu, která činila 4 700 Kč měsíčně a byla splatná vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, a to v hotovosti, s výjimkou ceny za ubytování od nástupu do konce měsíce za první období, kterou měl žalovaný uhradit před uzavřením smlouvy. Ta byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. 5. Z výzvy k plnění ze 17. 2. 2023 soud zjistil, že žalobce písemně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné ceny za ubytování za měsíce únor, březen a duben 2022 v celkové výši 13 900 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že pokud v této lhůtě žalovaný neuhradí dluh dobrovolně, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Dle přiložené poštovní dodejky byla výzva žalovanému odeslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, dne 17. 2. 2023. 6. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel se žalovaným dne 1. 1. 2022 smlouvu o ubytování, na jejímž základě poskytl žalovanému ubytování ve své ubytovně na adrese [adresa], a to na dobu určitou od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Žalovaný se zavázal hradit za toto ubytování cenu ve výši 4 700 Kč měsíčně. Za první měsíc měl cenu uhradit ještě před podpisem smlouvy, následně byla cena za ubytování splatná vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Žalobce písemně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné ceny za ubytování za měsíce únor, březen a duben 2022 dopisem ze 17. 2. 2023, který zaslal žalovanému na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu. 7. Po právní stránce soud posoudil věc jako spor vyplývající ze smlouvy o ubytování uzavřené podle § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“). Dle citovaného ustanovení se smlouvou o ubytování ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. 8. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o ubytování, kterou účastníci uzavřeli podle § 2326 o. z. Žalobce svou povinnost z této smlouvy splnil, když poskytl žalovanému ubytování ve své ubytovně. Žalovanému tak vznikla povinnost hradit za toto ubytování sjednanou cenu, která činila 4 700 Kč měsíčně. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že by žalobci požadovanou dlužnou částku ve výši 13 900 Kč za měsíce únor, březen a duben 2022 uhradil. Soud proto vycházel z toho, že zmíněnou částku žalobci skutečně dluží. Nemohl tedy dospět k jinému závěru, než že podaná žaloba je důvodná. Proto jí vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 13 900 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužných částek za jednotlivé kalendářní měsíce. Nárok na úhradu úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného dluhu se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu tak svědčí vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a ze dvou paušálních náhrad nezastoupeného účastníka po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony, které žalobce ve věci učinil, tedy za výzvu k plnění a sepis žaloby. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 1 000 Kč. 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.