9 C 34/2023-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 17. 2. 2023 domáhala po žalované zaplacení 28 750 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou dne 17. 3. 2022 ve znění dodatku z 24. 3. 2022. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytl její právní předchůdce žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 5 294 Kč, obojí ve lhůtě do 17. 4. 2022, tento svůj závazek však nesplnila. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla následně jejím právním předchůdcem postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč účtované za prodlení žalované se splacením úvěru, jejíž výše odpovídala sjednané denní sazbě 0,1 % z částky 25 000 Kč za dobu od 18. 4. 2022 do 15. 9. 2022. V žalobě si dále v položce označené jako„ kapitalizovaný úrok“ nárokovala zaplacení částky 5 394 Kč odpovídající smluvnímu úroku ve výši 5 294 Kč a sjednané úhradě za odeslání celkem dvou písemných upomínek žalované ve výši 100 Kč. Dále požadovala zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním předmětné pohledávky v celkové výši 217 Kč, které měly odpovídat nákladům na osobní návštěvu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně u žalované. V neposlední řadě si žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru za dobu od prvního dne prodlení žalované, tj. od 18. 4. 2022, do 5. 10. 2022, jehož výši kapitalizovala na částku 1 368,15 Kč, a dále za období ode dne následujícího dni postoupení předmětné pohledávky, tj. od 8. 10. 2022, do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádná z účastnic se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jejich souhlas s tímto postupem ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 17. 3. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, jakož i z listiny datované dnem 24. 3. 2022, která byla rovněž označena jako smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena mezi týmiž smluvními stranami, a kterou soud dle jejího obsahu posoudil jako dodatek ke smlouvě ze 17. 3. 2022, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč, a to bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a současně zaplatí úrok ve výši 5 294 Kč (výše úroku vyplývá z celkové splatné částky 30 294 Kč uvedené ve smlouvě), obojí ve lhůtě do 17. 4. 2022. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalované uhradit jakoukoliv část jeho dluhu dle smlouvy řádně a včas je žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou zaslanou písemnou upomínku. 5. Z výpisu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že žalovaná ze svého bankovního účtu uvedeného ve smlouvě (viz předchozí odstavec) dne 16. 12. 2021 uhradila ověřovací poplatek ve výši 0,01 Kč. Právní předchůdce žalobkyně jí na zmíněný účet zaslal dne 18. 3. 2022 částku 6 000 Kč a dne 24. 3. 2022 částku 19 000 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky z 13. 10. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 5. 10. 2022 postoupil svou pohledávku za žalovanou ze shora uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni, o čemž byla žalovaná právním předchůdcem žalobkyně písemně informována. 7. Z dopisu z 13. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 34 200,34 Kč vzniklé z titulu dluhu ze shora uvedené úvěrové smlouvy ve lhůtě do 27. 10. 2022. 8. Z předžalobní upomínky z 31. 1. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě svého dluhu opakovaně vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně. 9. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci. 10. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 17. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] k níž byl následně mezi týmiž smluvními stranami uzavřen dne 24. 3. 2022 ještě dodatek. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalované bezhotovostním převodem ve prospěch jejího bankovního účtu uvedeného ve smlouvě, z něhož žalovaná již dříve zaslala ve prospěch účtu právního předchůdce žalobkyně verifikační platbu, dvěma platbami peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit nejpozději do 17. 4. 2022 a v téže lhůtě též uhradit úrok ve výši 5 294 Kč. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že v případě porušení povinnosti žalované uhradit jakoukoliv část jejího dluhu dle smlouvy řádně a včas bude žalovaná povinna zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně navíc mimo jiné smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta bude splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku s tím, že maximálně mohly být žalované účtovány poplatky za tři upomínky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 10. 2022 následně právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku z této smlouvy postoupil na žalobkyni, o čemž informoval žalovanou dopisem z 13. 10. 2022. Žalobkyně poté prostřednictvím předžalobní výzvy jejího zástupce z 31. 1. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vzniklé z titulu předmětné úvěrové smlouvy a upozornila ji, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“). 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo ke vzniku závazkového právního vztahu založeného smlouvou o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnil, když poskytl žalované peněžní prostředky v ujednané výši. Žalované tím dle smlouvy i shora citovaného ustanovení zákona vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč a současně též zaplatit smluvený úrok ve výši 5 294 Kč, obojí ve lhůtě splatnosti do 17. 4. 2022. 15. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, nicméně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženým oznámením o postoupení pohledávky, z něhož bylo prokázáno, že mezi ní a jejím právním předchůdcem byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na jejímž podkladě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. 16. Bylo na žalované, aby v případě, že svůj dluh z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci uhradila řádně a včas, nebo že na něj plnila v širším než žalobou tvrzeném rozsahu, takovou skutečnost soudu tvrdila a zejména pak prokázala. Nic z toho se však nestalo, žalovaná zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem nekomunikovala. Soud proto vycházel z toho, že skutečně v souvislosti s předmětnou smlouvou dluží žalobkyni na jistině 25 000 Kč a na smluvním úroku 5 294 Kč. S ohledem na tuto skutečnost lze konstatovat, že právnímu předchůdci žalobkyně svědčí rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru, který vyplývá přímo z textu úvěrové smlouvy. Jestliže se tedy žalobkyně domáhala smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč,