9 C 8/2023-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 8. 2022 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) zaslala dne 4. 11. 2020 bankovním převodem ve prospěch bankovního účtu žalovaného částku 14 000 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, nicméně tuto smlouvu nebyla žalobkyně schopna doložit, proto se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pohledávku na vrácení předmětné částky postoupil její právní předchůdce na žalobkyni smlouvu uzavřenou dne 21. 7. 2022. Žalovaný doposud z uvedené částky nevrátil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z potvrzení o provedené platbě vystavené [právnická osoba], s.r.o., jakož i ze sdělení [právnická osoba], ze 3. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet], na který mu byla dne 4. 11. 2020 z účtu č. [bankovní účet] zaslána platba ve výši 14 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 7. 2022, jakož i ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na vrácení shora uvedené platby ve výši 14 000 Kč na žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky z 12. 8. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovaného o tom, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. 7. Z předžalobní výzvy z 12. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 54 024,67 Kč ve lhůtě tří dnů a upozornila jej na to, že pokud svůj dluh neuhradí ve stanovené lhůtě, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 8. Z předložených listinných důkazů a sdělení [právnická osoba], které si vyžádal k návrhu žalobkyně, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně zaslal dne 4. 11. 2020 ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Pohledávku na jejich vrácení následně smlouvou z 21. 7. 2022 postoupil na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem právního předchůdce žalobkyně z 12. 8. 2022. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k vrácení zmíněné částky předžalobní výzvou z 12. 8. 2022. 9. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, jaký byl právní titul, na jehož podkladě její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Jakkoliv se tak dle obsahu spisu velmi pravděpodobně stalo na základě smlouvy o úvěru, sama žalobkyně v podané žalobě připustila, že uzavření této smlouvy není schopna prokázat. Pro řešenou věc je však podstatné, že žalobkyně prokázala převod shora uvedené částky jejím právním předchůdcem ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelem byl v inkriminované době žalovaný. 10. Za dané důkazní situace je třeba po právní stránce nárok žalobkyně hodnotit dle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která upravují tzv. bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. totiž platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se přitom za bezdůvodné obohacení považuje mimo jiné plnění bez právního důvodu. 11. Bylo-li v řízení prokázáno poskytnutí peněžních prostředků, nikoliv však právní důvod, na jehož podkladě k jejich poskytnutí došlo, soudu nezbylo, než poskytnutou částku 14 000 Kč hodnotit jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, kterého podle § 2991 odst. 2 o. z. stíhá povinnost předmětné prostředky vrátit. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu o vrácení předmětné částky ve výši 14 000 Kč s příslušenstvím prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se stala ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. věřitelem pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení ve shora uvedené výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že již předmětnou částku žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci vrátil, soud posoudil žalobu jako důvodnou. Uložil tedy žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 14 000 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch a svědčí jí proto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 270,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 150 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 220,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 070,50 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.