9 C 90/2023-75 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 11. 3. 2023 domáhala vůči žalovanému zaplacení 319 257,45 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 22. 1. 2021. Tvrdila, že na základě této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši 344 691 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v ujednaných anuitních měsíčních splátkách spolu s úrokem, jehož výše činila 13,90 % ročně, a souvisejícími poplatky. Dostal se však do prodlení se splácením dohodnutých splátek, které vedlo až k tomu, že žalobkyně k datu 25. 1. 2023 celý dluh žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení. K datu 2. 2. 2023 činil dluh žalovaného na jistině 314 684,90 Kč, na poplatcích 4 572,55 Kč, na smluvním úroku 17 110,56 Kč a na úroku z prodlení 967,07 Kč Vedle zaplacení těchto částek se žalobkyně dále domáhala úhrady běžícího smluvního úroku ve výši 13,90 % ročně z dlužné jistiny ve výši 314 684,90 Kč od 3. 2. 2023 a běžícího zákonného úroku z prodlení z téže částky za totéž období. 2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 22. 1. 2021, jakož i z dodatku k této smlouvě uzavřeného dne 14. 4. 2021, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 344 691 Kč, a to tak, že částku 44 691 Kč mu měla poskytnout za účelem konsolidace jeho staršího dluhu ze spotřebitelského úvěru vedeného na účtu č. [bankovní účet], zbývající část měla být poskytnuta bezúčelově. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky žalobkyni vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše činila 13,90 % ročně, a poplatky související s úvěrem, to vše ve 120 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 5 352 Kč a které byly splatné původně vždy k 16. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 16. 3. 2021, po uzavření zmiňovaného dodatku pak vždy k 30. dni v měsíci. Žalovaný se ve smlouvě zavázal přistoupit ke kolektivní pojistné smlouvě uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a [právnická osoba] jako pojistitelem, na základě které byla pojištěna jeho schopnost úvěr splácet. V souvislosti s tímto pojištěním se zavázal žalobkyni v rámci sjednaných splátek hradit pojistné ve výši 345 Kč měsíčně. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořily mimo jiné úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen„ ÚP“) a její sazebník. Dle čl. 8 písm. a) ÚP ve spojení s čl. 9 písm. f) ÚP byla žalobkyně v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu vzniklého na základě smlouvy, oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo vyčerpané části jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut. Dle sazebníku žalobkyně činil poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr 490 Kč, s poskytnutým úvěrem pak byly spojeny i další poplatky, např. poplatek ve výši 39 Kč za zaslání výpisu z úvěrového účtu v papírové formě. Poplatek za zaslání první upomínky činil 350 Kč, za zaslání každé další upomínky pak 500 Kč. 5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný vyčerpal celý úvěr dne 22. 1. 2021. 6. Z dopisu ze dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ve výši 17 080,01 Kč vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy s upozorněním, že pokud tuto částku neuhradí ve lhůtě do 25. 1. 2023, přistoupí k jednorázovému zesplatnění úvěru. 7. Z transakční historie k předmětné úvěrové smlouvě soud zjistil, že k datu 2. 2. 2023 činil dluh žalovaného na jistině úvěru 314 684,90 Kč, na smluvním úroku 17 110,56 Kč, na úroku z prodlení 967,07 Kč a na úvěrových poplatcích 4 572,55 Kč. 8. Z předžalobní upomínky z 14. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 337 082,46 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy a upozornila ho na to, že pokud dluh ve stanovené lhůtě neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 9. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro rozhodnutí ve věci. 10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 22. 1. 2021 ve znění dodatku z 14. 4. 2021 poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 344 691 Kč, které žalovaný vyčerpal dne 22. 1. 2021. Část z těchto prostředků ve výši 44 691 Kč byla určena na konsolidaci dříve vzniklého dluhu žalovaného u žalobkyně, zbývající část byla žalovanému poskytnuta bezúčelově. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky vrátit a současně zaplatit úrok, který odpovídal úrokové sazbě ve výši 13,90 % ročně, a poplatky související s úvěrem, mimo jiné poplatek za jeho zařazení do kolektivního pojištění jeho schopnosti splatit úvěr ve výši 345 Kč měsíčně, to vše v pravidelných anuitních měsíčních splátkách, jejichž výše činila 5 352 Kč a které byly splatné nejprve ke každému 16. dni v měsíci, následně po uzavření dodatku k úvěrové smlouvě k 30. dni v měsíci. Dopisem ze 7. 12. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru ve lhůtě do 25. 1. 2023 s tím, že pokud ve stanovené lhůtě nebude dluh uhrazen, bude přistoupeno k jednorázovému zesplatnění celého úvěru. Následně byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu z předmětné úvěrové smlouvy předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze 14. 2. 2023. K datu 2. 2. 2023 činil dluh žalovaného na jistině úvěru 314 684,90 Kč, na smluvním úroku 17 110,56 Kč, na úroku z prodlení 967,07 Kč a na úvěrových poplatcích 4 572,55 Kč. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění. 12. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaný vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím ve smyslu shora citovaného ustanovení i dle příslušných smluvních ujednání vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru a současně zaplatit sjednaný úrok a další poplatky související s úvěrem. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně (podpořené navíc jí předloženou transakční historií k předmětné úvěrové smlouvě) o tom, že se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a že aktuálně dluží žalobkyni v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou jednotlivé částky tak, jak byly vyčísleny v žalobě (viz odstavec 1 tohoto odůvodnění). Bylo přitom právě na žalovaném, aby v případě, že svůj dluh splácel žalobkyni řádně a včas dle dohodnutého splátkového kalendáře, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však na podanou žalobu nijak nereagoval, se soudem nekomunikoval a po celou dobu trvání řízení zůstal pasivní. Za této situace soudu nezbylo, než vycházet, pokud jde o aktuální výši dluhu žalovaného, z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložené transakční historie. Na tomto podkladu dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. 14. S ohledem na shora uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 319 257,45 Kč (dlužná jistina + poplatky) a dále zavázal žalovaného i k zaplacení požadovaného smluvní úroku z úvěru, a to jak kapitalizovaného úroku ke dni 2. 2. 2023 ve výši 17 110,56 Kč, tak běžícího úroku ve výši 13,90 % ročně od 3. 2. 2023 do zaplacení. V neposlední řadě pak žalobkyni přiznal i nárokovaný zákonný úrok z prodlení, a to opět jak kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 2. 2. 2023 ve výši 967,07 Kč, tak i běžící úrok z prodlení v zákonné výši od 3. 2. 2023 do zaplacení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sv