17 C 367/2023-53 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2023 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, . (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 32 887,99 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně v kapitalizované výši 2 707,46 Kč a z částky 13 005,38 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 2 128,46 Kč a z částky 14 085,48 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 6. 2021, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 15 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 6. 2021 včetně přílohy č. 1 – předpisu splátek vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal splatit společnosti , Anonymizováno, celkem 27 888 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Z tabulky na č. l. 14 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný splatil společnosti E celkem 4 000 Kč.5. Ze žádosti úvěr ze dne 31. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údaje o příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 9 880 Kč a výdajích žalovaného ve výši 6 549 Kč (na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 480 Kč a na srážky ze mzdy, výživné 2 069 Kč). Z výplatního lístku za měsíc březen 2021 vzal soud za prokázané, že čistá mzda žalovaného (před odečtením srážek) činila 11 911 Kč; z pracovní smlouvy ze dne 9. 3. 2021 vzal soud za prokázané, že v době uzavření smlouvy o úvěru byl žalovaný ve zkušební době.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovaným.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když k údaji o příjmech žalovaného chybí více podkladového materiálu (výplatní páska za jediný měsíc může být zkreslující, společnosti , Anonymizováno, nic nebránilo v tom, aby zjišťovala příjem za delší období, např. za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy) a k údaji o výdajích chybí jakýkoli podkladový materiál (kromě výplatní pásky, která zachycuje pouze srážky ve výši 2 069 Kč, které představují jen část výdajů žalovaného). Ostatně vycházela-li společnost E z příjmů žalovaného ve výši 9 880 Kč a výdajů žalovaného ve výši 6 549 Kč a výše splátky měla činit 1 992 Kč, tak na nepravidelné výdaje měla žalovanému zbývat částka 1 339 Kč; tato rozvaha již sama o sobě vzbuzuje důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.13. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.14. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby vrátil žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč, poníženou o částečné plnění v celkové výši 4 000 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.15. Žalobkyně nárokovala jen na jistině 32 887,99 Kč, a byla úspěšná co do zaplacení 11 000 Kč; převážně úspěšnému žalovanému potom žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.16. Bodem IV. výroku soud rozhodl o včasných námitkách žalobkyně proti usnesení, kterým soud vyzval žalobkyni k doplacení soudního poplatku do částky 1 645 Kč, vycházejíce přitom z ceny předmětu řízení ve výši 32 887,99 Kč. Žalobkyně namítala, že do předmětu řízení bylo nesprávně zahrnuto příslušenství pohledávky ve výši 1 080,10 Kč, proto navrhovala, aby soud vrátil žalobkyni přeplatek soudního poplatku ve výši 54 Kč (nebo aby byla o tuto částku ponížena její poplatková povinnost). Předseda senátu usnesení vydané asistentkou soudce potvrdil jako správné podle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, ve spojení s ustanovením § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), v aktuálním znění, pro věc rozhodném, neboť v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) je v údaji výše pohledávky (jistiny bez příslušenství) zcela evidentně uvedena částka 32 887,99 Kč.