6 C 299/2024-41 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 3. 9. 2024 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 11 176 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba2. Smlouvou ze dne 29. 12. 2011 č. , hodnota, (dále smlouva č. , hodnota, ) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 6 900 Kč (půjčka 4 000 Kč, souhrnný poplatek 2 900 Kč) v 45 týdenních splátkách po 154 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 950 Kč, rozdíl ve výši 5 950 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 3 449,28 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 500,72 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 449,28 Kč, poplatku ve výši 2 500,72 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 7 750,53 Kč (jedná se o 21% úrok z jistiny 3 449,28 Kč od 12. 3. 2013 do data postoupení 27. 9. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 851,40 Kč (jedná se o 7,5% úrok z prodlení z jistiny 3 449,28 Kč od 16. 11. 2012 do data postoupení 27. 9. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 3 449,28 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3 449,28 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Smlouvou ze dne 22. 6. 2011 č. , hodnota, (dále smlouva č. , hodnota, ) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11 016 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 016 Kč) v 60týdenních splátkách po 184 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 5 790 Kč, rozdíl ve výši 5 226 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 2 846,41 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 379,59 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 846,41 Kč, poplatku ve výši 2 379,59 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 395,88 Kč (jedná se o 21% úrok z jistiny 2 846,41 Kč od 12. 3. 2013 do data postoupení 27. 9. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 366,67 Kč (jedná se o 7,5% úrok z prodlení z jistiny 2 846,41 Kč od 24. 10. 2012 do data postoupení 27. 9. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 2 846,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 846,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.5. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, (smlouva č. , hodnota, ) ze dne 29. 12. 2011 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 4 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 900 Kč tvořený úrokem ve výši 21 % ročně ve výši 381 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 879 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 1 879 Kč. Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 6 900 Kč, to vše v 45týdenních splátkách po 154 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 70,94% pro délku splácení 45 týdnů.6. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, (smlouva č. , hodnota, ) ze dne 22. 6. 2011 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč tvořený úrokem ve výši 21 % ročně ve výši 766 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 140 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 3 110 Kč. Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 016 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 184 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,91% pro délku splácení 60 týdnů.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni, a to ke dni 27. 9. 2023.8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 32 070,59 Kč nejpozději k 14. 8. 2024.9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.10. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).11. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.12. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.13. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o půjčce podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o půjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy, že smlouva představuje její svobodnou vůli a že nebyla uzavřena pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevyhovujících podmínek. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 72,5% (za 45 týdnů) a u druhé smlouvy dokonce 83,6 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat m