9 C 7/2024-35 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 20 618 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4. 8. 2023 do zaplacení, a to z titulu odpovědnosti žalovaného za škodu, která žalobkyni vznikla tím, že musela uhradit náklady na léčení svého pojištěnce , jméno FO, , nar. , datum, , , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „poškozený“). Toho žalovaný dne 20. 3. 2022 fyzicky napadl a způsobil mu zranění, které si vyžádalo příjezd zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a následné ošetření na chirurgické ambulanci. V příčinné souvislosti s uvedeným ublížením na zdraví žalobkyně uhradila náklady léčení poškozeného ve výši 20 618 Kč. Žalovaný takto vzniklou škodu doposud žalobkyni nenahradil, ač jej k tomu písemně vyzývala.2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud jeho souhlas tudíž ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal.4. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách dne 15. 8. 2022, č. j. 3 T 32/2022-176, který nabyl právní moci dne 22. 11. 2022, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným tím, že dne 20. 3. 2022 v době nejméně od 03:00 hod. do 03:20 hod. v , adresa, , po požití alkoholických nápojů v průběhu plesu před sokolovnou č. p. 350 fyzicky napadl nejprve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který se snažil žalovaného udeřit, kdy si od něj žalovaný odstoupil a v reakci na jednání , Anonymizováno, , Anonymizováno, provedl pravou nohou kop z otočky, přičemž kvůli špatnému odhadu vzdálenosti pouze lehce zavadil o bundu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , následně k , jméno FO, přistoupil a pěstí pravé ruky ho udeřil jednou ranou do obličeje, po chvíli na příjezdové cestě od pozemní komunikace II/359 vedoucí k sokolovně fyzicky napadl poškozeného, který si stoupl mezi žalovaného a další účastníky, aby mezi nimi udržoval rozestup, kdy se tělem otočil od žalovaného, přičemž žalovaný k němu přistoupil a udeřil ho pravou rukou zezadu do oblasti hlavy, poté ho chytl zezadu kolem krku, následně se poškozený vymotal ze sevření a od žalovaného si udržoval odstup natažením levé ruky, kdy ho v předklonu odstrkoval levou rukou, poté ho žalovaný napadl dvěma údery pravé ruky zezadu do hlavy – tzv. hákem, kdy mu způsobil zranění, který si vyžádalo lékařské ošetření na chirurgické ambulanci v nemocnici v Litomyšli, při tomto úderu udeřil do oblasti pravého oka i , jméno FO, , který se snažil situaci uklidnit, to vše za přítomnosti , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a dalších nejméně 5 doposud neustanovených osob. Zmíněným jednáním žalovaný spáchal přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle § 358 odst. 2, § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců, přičemž byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.5. Z vyúčtování nákladů vynaložených na léčbu poškozeného v souvislosti s jeho zraněními, která mu byla způsobena žalovaným, vystaveného 18. 10. 2022 bylo zjištěno, že tyto náklady činily celkem 20 335,80 Kč, přičemž uvedená částka sestávala z nákladů na poskytnutou ambulantní péči ve výši 19 035,61 Kč, nákladů na dopravu ve výši 908,29 Kč, PZT na poukazech ve výši 340,40 Kč a z ceny léků ve výši 51,50 Kč. Poškozený byl v inkriminované době pojištěncem žalobkyně.6. Z vyúčtování nákladů vynaložených na léčbu poškozeného v souvislosti s jeho zraněními, která mu byla způsobena žalovaným, vystaveného 19. 5. 2023 bylo zjištěno, že náklady na poskytnutou ambulantní péči dále činily 282,20 Kč.7. Z dopisů žalobkyně z 14. 7. 2023 a ze 12. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení nákladů léčení poškozeného ve výši 20 618 Kč. Současně ho upozornila na možnost soudního vymáhání její pohledávky. Dle přiložených poštovních dodejek byl dopis ze dne 14. 7. 2023 odeslán na adresu místa trvalého pobytu žalovaného, dopis ze dne 12. 9. 2023 na adresu , adresa, .8. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalovaný se dne 20. 3. 2022 v obci , adresa, zúčastnil potyčky s poškozeným, během níž způsobil poškozenému zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Za své jednání, zahrnující fyzické napadení poškozeného i dalších dvou osob, za přítomnosti minimálně dalších osmi lidí, byl žalovaný rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 15. 8. 2022, č. j. 3 T 32/2022-176, který nabyl právní moci dne 22. 11. 2022, shledán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a byl mu uložen prest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Poškozený byl v době, kdy probíhala léčba jeho zranění způsobených žalovaným, pojištěncem žalobkyně, která v souvislosti s jeho léčbou vynaložila náklady v celkové výši , částka, . Následně dvěma dopisy vyzvala žalovaného k náhradě těchto nákladů, přičemž jej rovněž poučila o možnosti soudního vymáhání své pohledávky.9. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v účinném znění (dále jen zák. č. 48/1997 Sb.), má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil zaviněného protiprávního jednání popsaného podrobně v odstavci 4 tohoto odůvodnění a zejména ve skutkové větě rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 15. 8. 2022, č. j. 3 T 32/2022-176, jímž byl žalovaný pravomocně shledán vinným z přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Sluší se podotknout, že ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Poškozený byl v době, kdy mu žalovaný způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření a léčbu, pojištěncem žalobkyně. Té tak podle shora citovaného § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. vzniklo právo na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynaložila v souvislosti s léčením poškozeného. Žalobkyně prokázala výši těchto nákladů, které činily , částka, . Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by tyto náklady již žalobkyni alespoň částečně nahradil. Proto soud posoudil podanou žalobu jako oprávněnou a této v plném rozsahu vyhověl. Uložil tedy žalovaného povinnost zaplatit žalobkyni , částka, , a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho úhradu se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny toliko dvěma paušálními náhradami hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za dva úkony ve smyslu § 1 odst. 3 písm. cit. vyhl. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.12. Žalobkyně byla v řízení podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění, osvobozena od soudního poplatku, přičemž soud jejímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. Povinnost k zaplacení soudního poplatku tak ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. přešla na žalovaného. Z uvedeného důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit státu – České republice soudní poplatek, jehož výše činí podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1 031 Kč.13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.