11 C 224/2025-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 9. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 770 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 29. 11. 2024. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž částka ve výši 27 500 Kč byla dne 11. 12. 2024 převedena na účet žalovaného a částka ve výši 2 500 Kč byla zaplacena jako provize zprostředkovateli úvěru. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžité prostředky spolu s úroky v celkové výši 40 000 Kč žalobkyni vrátí v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Splatnost první splátky byla sjednána na 20. 12. 2024. Jelikož žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr, žalobkyně dne 25. 5. 2025 úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného tentýž den vyrozuměla. Žalovaná částka pak sestává z jistiny ve výši 27 248 Kč, z dlužných úroků ve výši 2 449 Kč, poplatků ze zaslaných upomínek k úhradě ve výši 300 Kč, poplatku za pozdní splácení ve výši 1 497 Kč (3 x 499 Kč) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny počínající ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 26. 5. 2025 do 7. 7. 2025 ve výši 1 276 Kč. Příslušenství pak tvoří úroky ve výši 28,17 % ročně z částky 27 248 Kč od 26. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 27 248 Kč od 26. 5. 2025 do zaplacení.2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle § 115a o. s. ř. Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).5. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.6. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29. 11. 2024 mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovaným coby zákazníkem, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka 27 500 Kč měla být vyplacena ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, , částka 2 500 Kč představující provizi za zprostředkování úvěru pak měla být vyplacena přímo na účet zprostředkovatele, jímž byl , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, , přičemž povinnost žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru vyplatit zmíněnou provizi na účet zprostředkovatele byla zakotvena v čl. II. písm. b) smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 28,17 % ročně, a to ve 25 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 600 Kč, a které byly splatné vždy k 20. dni v měsíci počínaje 20. 12. 2024. Dle čl. IV. bodu 1 písm. d) smlouvy se poskytnutý úvěr nebo jeho část měl stát splatným v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce. Splatnost celé zbývající části úvěru v takovém případě měla nastat dnem, kdy žalobkyně odešle žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru. V čl. IV. bodu 2 písm. c) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru. V čl. IV. bodu 2 písm. b) smlouvy si pak účastníci sjednali další smluvní pokutu, a to pro případ, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným a žalovaný se dostane do prodlení se zaplacením neuhrazeného zůstatku úvěru. V takovém případě byl dle citovaného smluvního ustanovení povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to za každý den prodlení. Dle čl. IV. bodu 4 písm. a) smlouvy měla dále žalobkyně v případě prodlení žalovaného s plněním dluhu plynoucího ze smlouvy právo požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlením, a to mimo jiné poplatek za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek ve výši 100 Kč.7. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob žalovaného za rok 2023 soud zjistil, že se žalobkyně zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného.8. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je od 2. 5. 2017 zapsán v tomto rejstříku.9. Z listiny označené jako Bonita smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr splatil dne 11. 12. 2024 částku 1 Kč, dne 27. 12. 2024 částku 1 001 Kč, dne 20. 1. 2025 částku 2 198 Kč a dne 1. 3. 2025 částku 1 001 Kč. Celkem žalovaný na úvěr zaplatil 4 201 Kč.10. Z potvrzení o provedení transakcí u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne 11. 12. 2024 na účet číslo , č. účtu, z účtu číslo , č. účtu, částku 1 Kč, a téhož dne byla z účtu , č. účtu, zaslána částka 27 500 Kč na účet číslo , č. účtu, a částka 2 500 Kč na účet , č. účtu, .11. Z upomínky ze dne 25. 3. 2025 a ze dne 26. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek.12. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Zároveň ho informovala o zesplatnění úvěru.13. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 11. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč měla vyplatit ve prospěch bankovního účtu žalovaného a částku 2 500 Kč ve prospěch účtu zprostředkovatele úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit sjednaný úrok, jehož výše dle smlouvy činila 28,17 % ročně, a to prostřednictvím 25 měsíčních splátek po 1 600 Kč. Ve smlouvě byla ujednána smluvní pokuta za prodlení žalovaného s úhradou sjednané splátky úvěru ve výši 499 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru po zesplatnění úvěru za každý den prodlení žalovaného s úhradou tohoto zůstatku. Ve smlouvě dále bylo sjednáno právo žalobkyně zesplatnit celý poskytnutý úvěr v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jedné splátky úvěru nebo její části delšího než dva měsíce. V takovém případě mělo k zesplatnění dojít dnem, kdy žalobkyně odešle žalovanému písemné oznámení o zesplatnění. Žalobkyně peněžní prostředky v souladu se smlouvou poskytla, žalovaný na úvěr splatil celkem 4 201 Kč. Dopisem ze dne 25. 5. 2025 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.14. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.).15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.17. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila, když žalovanému sjednanou částku ve výši 30 000 Kč poskytla s tím, že částka 2 500 Kč představovala provizi za zprostředkování úvěru. Bylo tedy na žalovaném, aby i on dostál svým smluvním povinnostem a úvěr splatil. Žalovaný však nevyvrátil, že by v průběhu trvání smlouvy ani po jejím zesplatnění žalobkyni finanční prostředky uhradil. Bylo přitom na něm, aby v případě, že již žalobkyni svůj dluh uhradil zcela či alespoň v části větší, než ve výši 4 201 Kč, takovou skutečnost tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela nečinným a na podanou žalobu nijak nereagoval. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný skutečně žalobkyni dluží shora uvedenou částku, a žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a její výši pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče lhůty od kdy, je žalovaný povinen úrok z prodlení platit, tak tato byla stanovena ode dne následujícího, kdy žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru.18. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto soud rozhodl o náhradě účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady ve výši 2 904 Kč představují odměnu advokáta za 3 úkony právní služby a zaplacený soudní poplatek. Sazba za jeden úkon právní služby byla určena podle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif). Soud pak žalobkyni přiznal náklady řízení za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ a