17 C 171/2025-63 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 8. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala- zaplacení 91 689 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 257,22 Kč a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 37 448,27 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 684,39 Kč a úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 37 448,27 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2023, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč (nárok č. , hodnota, ) a- zaplacení 31 010 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 440,55 Kč a úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 19 258,17 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 722,22 Kč a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 258,17 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 8. 2022, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč (nárok č. , hodnota, ).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů, žalobkyně učinila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání součástí žaloby a žalovaná se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřila, proto se předpokládalo, že proti tomuto postupu nemá námitky.K nároku č. 14. Z fotokopie smlouvy vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 3. 2023, ve které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit společnosti , Anonymizováno, celkem 87 435 Kč, ve splátkách ve výši 4 164 Kč měsíčně (poslední ve výši 4 155 Kč).5. Ze sdělení banky vzal soud za prokázané, že dne 19. 3. 2023 byla na účet žalované připsána platba ve výši 45 000 Kč.6. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, vzal soud za prokázané, že žalovaná splatila společnosti P celkem 16 656 Kč.K nároku č. 27. Z fotokopie smlouvy vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 8. 2022, ve které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit společnosti , Anonymizováno, celkem 73 583 Kč, ve splátkách ve výši 3 504 Kč měsíčně (poslední ve výši 3 503 Kč).8. Ze sdělení banky vzal soud za prokázané, že dne 15. 8. 2022 byla na účet žalované připsána platba ve výši 35 000 Kč.9. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, vzal soud za prokázané, že žalovaná splatila společnosti , Anonymizováno, celkem 42 096 Kč.K oběma nárokům10. Z fotokopie smlouvy vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 28. 4. 2025 včetně sporných pohledávek za žalovanou.11. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, vzal soud za prokázané, že po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná nesplatila žalobkyni na žádnou pohledávku ničeho.12. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.13. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalované spotřebitelské úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 větou II zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), neboť před uzavřením smluv dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál; samotné prohlášení žalované takovým materiálem není, a námitka žalobkyně, že společnost , Anonymizováno, měla tento materiál k dispozici v době uzavření smluv, je nedůvodná – k tomu srov. § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru.14. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla sporné pohledávky postoupením podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.15. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 21 248 Kč, která je rozdílem jen mezi poskytnutými jistinami spotřebitelských úvěrů v celkové výši 80 000 Kč (tj. 45 000 Kč + 35 000 Kč) a plněním žalované v celkové výši 58 752 Kč (tj. 16 656 Kč + 42 096 Kč), jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu (včetně úroků z prodlení – k tomu srov. bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.16. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, proto soud postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.17. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.