3 C 121/2025-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 7. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 25 577,32 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného a současně jej lustrovala v registru CBCB, CEE, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob, registru „sankční seznamy“ a v interních registrech historie klienta. Ve výpisu katastrálního rejstříku byla zkontrolována platnost adresy. Příjem žalovaného činil 40 380 Kč měsíčně, přičemž tento žalobkyně ověřila z výpisů z účtu žalovaného a jeho výplatních pásek. Vyhodnocením informací z provedeného šetření dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen splácet požadovaný úvěr. Na základě předmětné úvěrové smlouvy tedy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 11 500 Kč dne 9. 10. 2024 převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 0,98 % denně, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatkem za informační SMS servis ve výši 14,40 Kč a poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto žalobkyně úvěrovou smlouvu vypověděla a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil ani po předžalobní výzvě. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 11 500 Kč, smluvního úroku ve výši 13 503,21 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 228,85 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu „Informační SMS“ ve výši 14,40 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ve výši 165,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z 11 908,25 Kč od 8. 2. 2025 do zaplacení.2. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 8. 8. 2025, č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , aby do 15 dnů od doručení sdělila, zda před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních skutečností, zejména jak ověřovala výši pravidelných příjmů a výši výdajů žalovaného, jeho platební morálku. Současně soud žalobkyni vyzval, aby předložila k těmto tvrzením důkazy (například výpisy z účtu žalovaného, pracovní smlouvu, výplatní pásky, lustrace v registrech dlužníků). Žalobkyně byla také poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že nebudou-li žalobní tvrzení řádně doplněna a soudu nebudou předloženy důkazy k prokázání popsaných rozhodných skutečností, vystavuje se riziku přinejmenším částečného neúspěchu ve věci.3. Žalobkyně k výzvě soudu ničeho nesdělila.4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně vyplynulo, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela ze skutečnosti, že žalovaný žije sám. Jeho měsíční příjmy činí 40 380 Kč a pravidelné měsíční výdaje na půjčky činí 8 000 Kč, výdaje na bydlení 21 000 Kč, další nezbytné výdaje 2 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 5 000 Kč měsíčně. Disponibilní příjem činil 8 800 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena přímým náhledem na bankovní účet č. , č. účtu, , jak vyplývá z autorizace ověření totožnosti a výpisu BankID. Žalobkyně ověřovala výši příjmů žalovaného z bankovního výpisu z účtu č. , č. účtu, , jak plyne z listiny identifikované příjmy. Tato listina obsahuje přepis data a výše příjmu na předmětný účet bez uvedení odesílatele platby. Není tedy zřejmé, o jaké příjmy se jedná. Zda se jedná o příjmy žalovaného ze mzdy, z jiných úvěrových smluv či nějaké jiné příjmy.8. Z listiny nazvané jako Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně postupuje při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr.9. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2024, údajů o poskytovateli úvěru, informace pro spotřebitele a souhlasu se zpracováním osobních údajů bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 29 400 Kč s možností opakovaného čerpání převodem na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 0,983 % denně, poplatkem za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatkem za informační SMS servis ve výši 0,96 Kč denně a poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky v pravidelných denních splátkách. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a dále zesplatnění celého úvěru. Součástí smlouvy byl předpis denních splátek a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.10. Z přehledu bankovních transakcí a sdělení , právnická osoba, . vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, .11. Z výzvy ze dne 7. 2. 2025 vyplynulo, že žalobkyně vypověděla předmětnou úvěrovou smlouvu z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky po dobu delší než 91 dní po splatnosti a vyzvala žalovaného k úhradě zesplatněného úvěru s příslušenstvím v celkové výši 26 347,32 Kč.12. Z výzvy ze dne 19. 6. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 19. 6. 2025, jak plyne z podacího lístku.13. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 9. 10. 2024 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím ve formě úroku a poplatků za doplňkové služby se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil. Z důvodu prodlení s úhradou splátek došlo k vypovězení úvěrové smlouvy žalobkyní. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky, avšak neúspěšně.14. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitel