3 C 124/2025-47 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 3. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 35 120 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi účastníky byla dne 18. 2. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 18. 2. 2024 a 25. 2. 2024 převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle výsledků lustrace žalovaného v ISIR, CEE, CRKI a BRKI a zkoumání jeho příjmů a výdajů z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny v pravidelných měsíčních splátkách k 19. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 6. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil ani po předžalobní výzvě ze dne 14. 6. 2025. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, smluvního úroku ve výši 8 000 Kč za první měsíc čerpání úvěru ve výši 40 % měsíčně z jistiny a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru od 23. 6. 2024 do 14. 6. 2025 ve výši 7 120 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny a úroku od 23. 6. 2024 do zaplacení.2. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 13. 8. 2025, č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, , aby do 15 dnů od doručení sdělila, jakým konkrétním způsobem před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného a na základě jakých konkrétních skutečností, zejména jak ověřovala výši pravidelných příjmů a výši výdajů žalovaného, jeho faktické poměry, platební morálku a další závazky především z úvěrů a zápůjček, které vyplývají z výpisů z účtu žalovaného. Současně soud žalobkyni vyzval, aby předložila k těmto tvrzením důkazy (například potvrzení o lustraci v registrech dlužníků, podklady k dříve poskytnutým úvěrům či zápůjčkám). Žalobkyně byla také poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že nebudou-li žalobní tvrzení řádně doplněna a soudu nebudou předloženy důkazy k prokázání popsaných rozhodných skutečností, vystavuje se riziku přinejmenším částečného neúspěchu ve věci.3. K výzvě soudu žalobkyně ničeho nesdělila nad rámec tvrzení uvedených v žalobě.4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 2. 2024 bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Úrok měl splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti. Jistinu měl žalovaný vrátit do jednoho měsíce ode dne žádosti žalobkyně o vrácení. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru a úroku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a dále zesplatnění celého dluhu. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu a rodného listu.8. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 21. 9. 2023 do 17. 2. 2024 vyplynulo, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši okolo 23 000 Kč čistého měsíčně. Další příjmy žalovaného byly jednorázové od různých fyzických osob či sázkových společností. V předmětném období žalovaný opakovaně čerpal úvěry o různých společností, konkrétně v říjnu od , právnická osoba, ve výši 1 199,38 Kč, 4 000 Kč, 3 000 Kč, 1 000 Kč, 5 000 Kč, 1 000 Kč, 12 000 Kč, 8 000 Kč, 20 000 Kč, 2 000 Kč, 500 Kč, 10 000 Kč, od , právnická osoba, ve výši 50 000 Kč, 3 057,79 Kč, od , Jméno žalobkyně, . ve výši 7 000 Kč. V listopadu od , právnická osoba, ve výši 1 000 Kč, 500 Kč, 400 Kč, 1 000 Kč, 600 Kč, 6 000 Kč, od , právnická osoba, ve výši 710 Kč, 2 807,76 Kč, od , Anonymizováno, , právnická osoba, . ve výši 137 283 Kč. V prosinci od , Anonymizováno, , právnická osoba, . ve výši 1 367,69 Kč, 1 797,78 Kč, od , právnická osoba, ve výši 10 424,54 Kč, 2 431,20 Kč, od , právnická osoba, ve výši 5 000 Kč, 3 000 Kč, 3 000 Kč. V lednu od , právnická osoba, ve výši 2 000 Kč, 12 000 Kč, 20 000 Kč, od , právnická osoba, ve výši 8 000 Kč, 2 000 Kč. V únoru od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . ve výši 30 000 Kč, od , právnická osoba, ve výši 269,17 Kč, 1 110 Kč.9. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 18. 2. 2024 a 25. 2. 2024 žalobkyně převedla vždy 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Dle sdělení , právnická osoba, . se jedná o účet žalovaného, na který byly v uvedených dnech připsány předmětné platby v celkové výši 20 000 Kč.10. Z oznámení ze dne 19. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru ke dni 19. 6. 2024 z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek z předmětné úvěrové smlouvy.11. Z výzvy ze dne 14. 6. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 14. 6. 2025, jak plyne z podacího lístku.12. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 18. 2. 2024 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh nic nezaplatil. Z důvodu prodlení s úhradou splátek došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky, avšak neúspěšně.13. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet