8 C 300/2025-51 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 25. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 84 292,45 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 14. 4. 2021 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 130 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 268 Kč počínaje dnem 15. 5. 2021. Byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 2 600 Kč a úrok ve výši 10,99 % ročně. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Splátky od 15. 5. 2021 do 20. 2. 2025 byly splaceny. Na splátku splatnou dne 20. 3. 2025 byla dne 29. 4. 2025 zaplacena pouze částka 1 002,57 Kč, na splátku splatnou dne 20. 3. 2025 pak dne 30. 5. 2025 částka 24,50 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradami splátek splatných od března 2025, prohlásila žalobkyně celý úvěr za splatný ke dni 19. 6. 2025. Žalobkyně požaduje zaplacení zbývající jistiny ve výši 82 422,45 Kč, dlužného pojistného ve výši 370 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč za prodlení se splátkami, a dále příslušenství v podobě smluvního úroku zkapitalizovaného za období od 20. 2. 2025 do 18. 6. 2025 výši 2 916,22 Kč, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 82 422,45 Kč za období od 19. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 82 422,45 Kč za období od 29. 6. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.4. Ze smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena dne 14. 4. 2021, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., která byla na základě fúze ze dne 4. 5. 2021 sloučena se společností , právnická osoba, ., se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 130 000 Kč a žalovaný se zavával tento úvěr vrátit spolu s příslušenstvím v 96měsíčních splátkách po 2 268 Kč. Byl sjednán úrok ve výši 10,99 % ročně, pojištění ve výši 185 Kč měsíčně a smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý případ prodlení se splátkou.5. Z nedatované úvěrové zprávy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla před poskytnutím úvěru přehled o finančních závazcích žalovaného, kdy konkrétně bylo z registrů dlužníků zjištěno, že žalovaný má celkem tři existující splátkové produkty s měsíčními splátkami ve výši 14 656 Kč měsíčně.6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, ., soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala informacemi o hospodaření žalovaného za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021, přičemž průměrný čistý měsíční příjem žalovaného včetně nemocenské činil za toto období částku 35 140 Kč.7. Z dopisu ze dne 19. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně z důvodu neplnění povinností odstoupila od smlouvy o úvěru a prohlásila úvěr za splatný.8. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému splacení úvěru.9. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.10. Na podkladě těchto důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 14. 4. 2021 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splatit spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně v 96měsíčních splátkách po 2 268 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě fúze ze dne 4. 5. 2021 byla právní předchůdkyně žalobkyně sloučena žalobkyní. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 19. 6. 2025 a vyzvala žalovaného k předčasnému splacení úvěru.11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“).12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 130 000 Kč, a to na základě platně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svým povinnostem, když před poskytnutím úvěru řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet pravidelné měsíční splátky spotřebitelského úvěru, přičemž v tomto směru, s ohledem na doložené příjmy a výdaje žalovaného, nevznikly pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet měsíční splátky ve výši 2 268 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil, a tedy ani neprokázal, že na úvěr plnil více, než kolik uvedla žalobkyně, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, že žalovaný dosud nesplatil jistinu úvěru ve výši 82 422,45 Kč. Za takové situace má žalobkyně, která předmětnou pohledávku nabyla na základě fúze se společností , právnická osoba, ., jednak právo na vrácení dosud nesplacené jistiny v uvedené výši, a jednak jí vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného ve výši 370 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč za prodlení se splátkami.18. Pokud jde o výši příslušenství, soud žalobkyni přiznal právo na zaplacení smluvního úroku z jednotlivých splátek do dne jejich splatnosti zkapitalizovaného za období od 20. 2. 2025 do 18. 6. 2025 výši 2 916,22 Kč, úroku ve výši 10,99 % ročně z částky 82 422,45 Kč za období od 19. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 82 422,45 Kč za období od 29. 6. 2025 do zaplacení.19. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo i na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 372 Kč a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za dva úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé). Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 972 Kč.20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.