17 C 227/2025-75 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 9. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, ., (dále jen "banky") domáhala zaplacení 22 531,78 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 1 908,52 Kč,- úrokem ve výši 12 % ročně z částky 19 986,78 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 625,53 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 531,78 Kč od 23. 5. 2025 do zaplaceníze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 15. 3. 2022, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů, žalobkyně učinila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání součástí žaloby a žalovaný se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřil, proto se předpokládalo, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty bylo prokázáno, že banka a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 3. 2022, ve které se banka zavázala umožnit žalovanému opakovaně čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč prostřednictvím kreditní karty.5. Výpisy z běžného účtu bylo prokázáno, že banka prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě výpisů z účtu za období od 30. 11. 2021 do dne uzavření smlouvy, z nichž je patrné, že žalovaný měl sice příjem ze zaměstnání, ale hospodařil s nulovými, resp. zápornými zůstatky.6. Výpisy ke kreditní kartě bylo prokázáno, že ke dni 11. 5. 2025, tj. k poslednímu dni výpisu, dluh žalovaného činil 25 065,83 Kč, přičemž do této částky byly započteny úroky, úroky z prodlení a poplatky v celkové výši 22 778,08 Kč (výpočet soudu).7. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že banka a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 14. 5. 2025 včetně sporné pohledávky za žalovaným.8. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, neboť z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když neměl žádné úspory a na konci žádného z pozorovaných měsíců nehospodařil s jakýmkoli přebytkem, z něhož by bylo lze úvěr v jakékoli výši splácet.14. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.15. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, proto soud uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 2 287,75 Kč, která je nesplaceným zbytkem jistiny očištěným od úroků, úroků z prodlení a poplatků, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku (včetně úroku z prodlení – k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).16. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.17. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.