17 C 240/2025-99 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 11. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, ., (dále jen „banky“) domáhala zaplacení 16 763,06 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 145 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení ze smlouvy o úvěru 1009430048, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaná se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřila, předpokládalo se tedy, že proti tomuto postupu nemá námitky.4. Smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru , Anonymizováno, a vydání a užívání karty bylo prokázáno, že banka a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 9. 2024, ve které se banka zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec 10 000 Kč. Výpisem ke kreditní kartě bylo prokázáno, že žalovaná čerpala celkem 11 200 Kč a splatila celkem 1 200 Kč. Výpisem z běžného účtu žalované za období 10. 5. 2024–12. 9. 2024 bylo prokázáno, že žalovaná hospodařila s příjmem ze zaměstnání v průměrné výši 27 291,75 Kč, který sotva postačoval ke krytí jejích výdajů, když konečné stavy na účtu za sledovaná období se blížily nule a vykazovaly sestupnou tendenci svědčící o dlouhodobé záporné bilanci žalované (jen zdánlivě kromě období 14. 6. 2024–12. 7. 2024, neboť do tohoto období připadla současně květnová i červnová výplata).5. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že banka a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 18. 9. 2025 včetně pohledávky za žalovanou.6. Výzvou k úhradě před podáním žaloby vč. potvrzení podání bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu ze dne 9. 10. 2025.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, (dále též jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Soud dospěl k závěru, že smlouva je neplatná, neboť z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývaly důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když hospodařila s dlouhodobou zápornou bilancí a nevytvářela žádné úspory.11. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.12. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 10 000 Kč (11 200 Kč – 1 200 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.13. Žalobkyně nárokovala celkem 18 218,03 Kč (neboť jdoucí úrok ke dni vyhlášení rozsudku činil 578,63 Kč a úrok z prodlení činil 876,34 Kč) a byla úspěšná co do zaplacení 10 000 Kč, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 9,78 % [2 × 10 000 Kč : 18 218,03 × 100 – 100], které sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 500 Kč [odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v aktuálním znění, ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) a paušální částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby]; náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.14. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.