3 C 180/2025-72 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 26. 6. 2025, doplněnou dne 4. 11. 2025, domáhala po žalovaném zaplacení 10 119,34 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách ze dne 11. 3. 2019, v jejímž rámci si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k tomuto běžnému účtu. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný doložil potvrzení o výši příjmu ze dne 27. 7. 2022, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl od 6. 4. 2022 zaměstnán jako strojní zámečník ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 22 484 Kč, ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, žalovaný nebyl ve zkušební době a nebylo s ním vedeno jednání o skončení pracovního poměru, žalovaný neměl vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaný uvedl měsíční příjem domácnosti 70 000 Kč s tím, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky z úvěrů či zápůjček. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 32,12 %. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet požadovaný úvěr a poskytla mu kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, když výše nové splátky činila 250 Kč. Žalovaný byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek právní předchůdkyně žalobkyně zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 7 913,60 Kč převedla dne 29. 4. 2024 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Po převedení debetního zůstatku na zvláštní úvěrový účet právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému splácení ve splátkách, přičemž žalovaný byl povinen platit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení účtu ve výši dle Sazebníku banky. Žalovaný však nesplácel dlužnou částku řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně celou dlužnou částku zesplatnila dopisem ze dne 14. 10. 2024 a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 10 188,41 Kč. Úroková sazba činila 12,75 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 17. 2. 2025 postoupena žalobkyni s účinností ke dni 19. 2. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 11. 3. 2025. Po postoupení pohledávky žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 7 419,34 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 700 Kč (poplatek ve výši 600 Kč za odeslání upomínky ze dne 13. 6. 2024, 5. 8. 2024, 22. 8. 2024, 23. 9. 2024 a poplatek ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný ze dne 14. 10. 2024), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 335,84 Kč spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 15. 10. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru a poplatků a smluvní pokuty od 22. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani po předžalobní výzvě odeslané dne 3. 6. 2025.2. Žalovaný se k řádně a včas doručné žalobě přes poučení soudu nevyjádřil.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).4. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 11. 3. 2019 bylo prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . zavázala vést pro žalovaného bankovní účet a poskytovat mu služby přímého bankovnictví. Žalovaný se zavázal platit poplatky za produkty a služby ve výších dle Sazebníku banky.6. Z žádosti o povolení debetního zůstatku FLEXIKREDIT ze dne 29. 7. 2022 a z vyjádření k posouzení úvěruschopnosti vyplynuly skutečnosti o osobních a majetkových poměrech žalovaného tak, jak jsou popsány v žalobě. Informace stran zaměstnání a příjmu žalovaného jsou doloženy Potvrzením o výši příjmu zaměstnavatele žalovaného ze dne 28. 7. 2022. Současně bylo zjištěno, že před poskytnutím úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně žalovaný splácel další úvěry s měsíční splátkou celkem 5 897,82 Kč.7. Z Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 7. 2022 a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 11. 3. 2019 vyplynulo, že se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . zavázala dne 29. 7. 2022 poskytnout žalovanému úvěr až do výše 5 000 Kč na běžném účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně a poplatky sjednanými v úvěrové smlouvě. Poplatek za odeslání každé upomínky činil 600 Kč a poplatek za výzvu ke splatnosti úvěru 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně.8. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, a platební historie bylo zjištěno, že dlužná částka odpovídá žalobním tvrzením.9. Z upomínek ze dne 13. 6. 2024, 3. 7. 2024, 3. 8. 2024, 13. 8. 2024, 22. 8. 2024 a 21. 9. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu z poskytnutého kontokorentního úvěru. Výzvy byly zpoplatněny 600 Kč.10. Z upomínky ze dne 16. 10. 2024 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění celého dluhu z předmětné úvěrové smlouvy z důvodu prodlení se splacením úvěru ke dni 14. 10. 2024 a současně žalovaného vyzvala k zaplacení 10 188,41 Kč.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, dohody ze dne 17. 2. 2025, seznamu postoupených pohledávek, dohody o úplatě a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 19. 2. 2025 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni 19. 2. 2025.12. Z oznámení ze dne 27. 2. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 11. 3. 2025, jak se podává z podacího lístku.13. Z výzvy ze dne 3. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k zaplacení žalované částky do 15 dnů od vyhotovení výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 3. 6. 2025, jak vyplývá z podacího lístku.14. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzuje úvěruschopnost před poskytnutím úvěrů klientům.15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu ze dne 11. 3. 2019 a o kontokorentním úvěru ze dne 29. 7. 2022. Na základě těchto smluv právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovaného účet č. , č. účtu, a současně mu na tomto účtu úvěr až do výše 5 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však přečerpal finanční prostředky na předmětném účtu a zůstatek na tomto účtu se dostal do nepovoleného debetu, který nebyl vyrovnán, ani přes opakované upomínky právní předchůdkyně žalobkyně. Úroková sazba úvěru činila 21,99 % ročně. Žalovanému bylo odesláno celkem šest upomínek před zesplatněním úvěru zpoplatněných 600 Kč za každou z nich a jedna po zesplatnění zpoplatněná 300 Kč. K zesplatnění úvěru došlo dne 14. 10. 2024. Smlouvou ze dne 17. 2. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 6. 2025.16. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě povoleného debetu až do výše 5 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., kdy porovnala zaměstnavatelem ověřený čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 22 484 Kč se splátkami na jiné úvěrové závazky žalovaného v souhrnné výši 5 897,82 Kč a dalšími běžnými výdaji žalovaného. Lze uzavřít, že žalovaný měl dostatek finančních prostředků k tomu,