7 C 260/2025-60 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 66 740 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrových smluv (revolvingových úvěrů) číslo , hodnota, a číslo , hodnota, uzavřených mezi žalobkyní a žalovanou dne 22. 12. 2020 a 27. 7. 2020, na základě které byly žalované poskytnuty úvěrové rámce ve výši 50 000 Kč a 35 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách v rozsahu 4 % měsíčně z aktuální dlužné částky u úvěrového rámce 50 000 Kč a v rozsahu 2,92 % z výše sjednaného úvěrového rámce u úvěru ve výši 35 000 Kč. Žalovaná dle žaloby celkem na úvěr 50 000 Kč uhradila částku 125 197,74 Kč, načerpala částku 86 073,71 Kč. Dle žalobkyně žalovaná porušila svůj závazek poskytnutý úvěr hradit řádně a včas, proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni 9. 9. 2025 zesplatnila. Žalovaná dlužnou částku dle žalobkyně neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu, proto se žalobkyně domáhala přiznání částky 31 667,40 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 29 920,40 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, poplatků ve výši 147 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Na úvěr ve výši 35 000 Kč žalovaná celkem načerpala částku 37 000 Kč a uhradila 61 254 Kč. Dle žalobkyně i u tohoto úvěru porušila žalovaná svůj závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, proto byl i tento úvěr zesplatněn ke dni 9. 9. 2025 Kč a žalobkyně se domáhá přiznání částky 35 072,60 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 33 472,60 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím smluv o úvěrech splnila svoji zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované, což provedla zejména kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS, tedy částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně klienta zatížit splátkou úvěru, důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta.2. Žalovaná byla v řízení nečinná, k věci se nějak nevyjádřila.3. Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 6. 1. 2026, č. j. 7 C 260/2025-46 vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení důkazů uvedených v citovaném usnesení (soud v rámci stručnosti na něj odkazuje), a to k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované.4. Žalobkyně podáním ze dne 19. 1. 2026 k výzvě soudu doplnila, že v rámci posuzování nejprve provedla výpočet maximálního limitu splátky (MLS), který byl vypočítáván jak na klienta, tak na domácnost klienta. Dle výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuelně jím vyživovaných dětí (poměrné části), spolu se splátkovou zátěží klienta, včetně splátky schváleného úvěru. Do výpočtu MLS domácnosti se krom splátky schváleného úvěru započítává vyšší z níže uvedených dvou hodnot, které věřitel mezi sebou vzájemně porovnává, nižší z hodnot, která není do výpočtu zahrnuta, je v Kartě klienta přeškrtnuta. Jedná se o minimální uvěřitelné výdaje domácnosti, což je statistický údaje obsahující součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávatelné minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí, který vychází z počtu osob v domácnosti, včetně vyživovaných dětí a velikosti obce oproti celkovým pravidelným měsíčním výdajům celé domácnosti, což je údaj deklarovaný klientem v rámci žádosti o úvěr obsahující součet výdajů domácnosti na bydlení, splátek klienta a ostatních členů domácnosti, a dalších pravidelných nákladů spojených se zdravotní péčí, cestováním do zaměstnání apod. Tyto dva výpočty, tedy MLS klienta a MLS domácnosti, se porovnají a využije se ten MLS, který je nižší. Výpočet MLS klienta ke smlouvě vycházel z příjmu žadatele 10 000 Kč, životního minima žadatele 3 550 Kč, životního minima na 2 vyživované děti 2 420 Kč, 1 822 Kč splátek úvěrů, součet splátek úvěru z NRKI, mimo HC – 100 Kč, výše schválené splátky úvěru – 2 000 Kč, tedy zbývající MLS žadatele 108 Kč. MLS domácnosti vycházel ze stejného příjmu žadatele, započitatelného příjmu ostatních členů domácnosti 30 000 Kč, součtu splátek úvěrů v NRKI a HC – 1 922 Kč, normativních nákladů na bydlení – 10 464 Kč, životního minima členů domácnosti – 11 590 Kč, výše splátky schvalovaného úvěru – 2 000 Kč, tedy zbývající MLS domácnosti 14 024 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že zákon ve svém novelizovaném znění od 1. 1. 2024 dává věřiteli výslovně možnost ověřovat tvrzení klienta a jejich pravdivost mimo jiné i pomocí tzv. automatizovaných modelů. Tuto možnost využívá i věřitel, kdy pomocí výpočtu tzv. credit scoringu dokáže velmi přesně určit pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Statistický model také umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmů, které je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat. Žalobkyně dále uvedla, že mimo výše uvedené v rámci uzavření smlouvy provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž výsledky byly negativní. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru tento splácet svědčí mimo jiné skutečnost, že se žalovaná dle zprávy NRKI za dobu trvání závazků nedostala do prodlení se splácením svých závazků. Platební morálka žalované byla proto na velmi vysoké úrovni. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřeným úvěruschopnosti žalované. V závěru žalobkyně poukázala na skutečnost, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru svědčí i skutečnost, že žalovaná následně žalobkyni hradila smlouvy, než došlo k jejich zesplatnění, a to od srpna 2020 di května 2025 a u druhého úvěru od ledna 2021 do května 2025, tedy po dobu téměř pěti let u jednoho úvěru a čtyři a půl roku u druhého úvěru, a byla tak nepochybně schopna tyto splácet. Z výsledků posouzení úvěruschopnosti žalované vyplynulo, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelské úvěry splácet. Žalobkyně dále odkázala na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2025 čj. 79 ICm 1788/2024, 106 VSPH 186/2025-88 či na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice ze dne 25. 6. 2025, čj. 27 Co 141/2025-71, dle kterého nelze přehlédnout, že žalovaná úvěr řádně hradila, což nasvědčuje o její schopnosti úvěr řádně splácet.5. Z Karty klienta bylo zjištěno, že se jednalo o revolvingové úvěry s výší úvěrů 50 000 Kč a 35 000 Kč, žalovaná byla v době poskytnutí úvěrů na mateřské dovolené, měla dvě děti, zdroj příjmu klienty 10 000 Kč mateřská dovolená, ostatní příjem členů domácnosti 30 000 - 33 000 Kč, měsíčními výdaji domácnosti ve výši 15 000 – 16 000 Kč.6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 7. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou vyplynulo, že žalované byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši 35 000 Kč s roční úrokovou sazbou 27,88 %, RPSN 31,73 %, výše minimální měsíční částky činila 2,92 % z úvěrového rámce, to je 1 022 Kč, celková částka splatná spotřebitelem 40 286 Kč.7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 12. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou vyplynulo, že žalované byl poskytnut revolvingový úvěr ve výši 50 000 Kč s roční úrokovou sazbou 26,28 %, RPSN 32,90 %, výše minimální měsíční částky činila 4 % z dlužné částky, celková částka splatná spotřebitelem 57 826 Kč.8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplynula výše úvěrů, výše splátek žalované a celková dlužná částka, která odpovídá shora uvedeným tvrzením.9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 1. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 84 790,25 Kč, a to nejpozději do 8. 10. 2025 s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího archu byla předžalobní výzva žalované odeslána dne 2. 10. 2025.10. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřeb