9 C 234/2020-22 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako právní nástupce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když poslední uhradila dne [datum]. Dlužná částka tak činila na jistině 10 000 Kč a na poplatku 4 800 Kč. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 2 600 Kč, po postoupení pohledávek dále neuhradila ničeho a nadále tedy dluží na jistině částku 10 000 Kč a na poplatku 4 800 Kč. Na předžalobní upomínku žalobce nijak nereagovala. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Platební rozkaz byl proto zrušen. 3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a ze seznamu pohledávek, které byly touto smlouvou postoupeny, zjistil soud, že na žalobce byla pohledávka za žalovanou řádně postoupena. Tím byla prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu. 5. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve spojení se smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uvedeného dne uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce přenechal žalované v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč, to vše v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná uhradila částku 2 600 Kč, tj. necelých 9 splátek. Dosud tedy dluží žalobci na jistině částku 10 000 Kč a na dalších platbách (dlužný úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso) částku 4 800 Kč, které žalobce uplatňuje v tomto řízení. [příjmení] to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil s účinností k témuž dni pohledávku za žalovanou na žalobce, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne [datum]. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 7. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 téhož zákona lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. 8. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou platně sjednána smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky, které žalovaná v souladu se smluvními ujednáními nevrátila. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutou zápůjčku a poplatky žalovaná nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky žalobce, na nějž byly pohledávky včetně všech práv a povinností platně postoupeny, a proto jí tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalované zaplatit žalobci úroky a úroky z prodlení, které žalobce požaduje podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč, to je celkem 2 252 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.