4 C 130/2022-64 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 197 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 20. 1. 2022 do zaplacení, dále částku 2 472,25 Kč představující smluvní pokutu a dále úrok z úvěru ve výši 64,65 % ročně z částky 14 693,09 Kč od 20. 1. 2022 do 12. 2. 2022 ve výši 608,88 Kč a úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 14 693,09 Kč od 13. 2. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 50 630 Kč, a to vše z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně dle této smlouvy žalované poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši úrokové sazby 64,65 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 1 002 Kč, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2021 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaná sjednané podmínky smlouvy řádně neplnila a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvních pokut dle bodu 6.1. smluvních ujednání v celkové výši 498 Kč, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky č. 5 a 6 o délce 30 dnů, přičemž smluvní pokuta ve výši 249 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, a dále žalobkyni vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy s úhradou splátky č. 5 a 6 o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tj. v celkové výši 400 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalované došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to k datu 18. 1. 2022. Podle bodu 6.4. smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši celkem 17 053,72 Kč (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 14 693,09 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 2 360,63 Kč) byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni v den následující po dni zesplatnění. Dále žalobkyně požadovala po žalované smluvní pokutu v částce 2 472,25 Kč, a to dle bodu 6.5 smluvních ujednání ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny ve výši 17 053,72 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 20. 1. 2022 do dne vyhotovení žaloby, tj. do dne [datum]. Dále žalobkyně po žalované požadovala úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr podle Přílohy č. 1 dané smlouvy celkem ve výši 246 Kč. Uvedené částky žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 25. 5. 2022. 2. K nařízenému jednání se žalovaná, která byla řádně předvolána, nedostavila, avšak z jednání se omluvila a souhlasila s projednáním věci bez osobní účasti. Soud věc proto projednal v její nepřítomnosti. Žalobkyně na žalobě trvala v plném rozsahu. 3. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen smlouva) ve spojení s přílohou č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy, dodatkem č. 1 ke smlouvě, oznámením věřitele o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta včetně dokladu o příjmu žalované ze zaměstnání, prohlášením klienta, výpisem záznamu z registru SOLUS, dokladem o vyplacení úvěru a kartou klienta má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala splácet včetně sjednaného úroku v úrokové sazbě ve výši 64,65 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po 1 002 Kč splatných počínaje od července 2021 vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce. Tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali jako důsledek vyplývající z prodlení spotřebitele (žalované) oprávnění úvěrujícího (žalobkyně) požadovat zaplacení smluvních pokut. Podle bodu 6.1. smluvních ujednání pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 249 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.2 smluvních ujednání pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 15 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.5. smluvních ujednání jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Z oznámení o schválení úvěru a přílohy č. 1 smlouvy o úvěru má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč spolu s poplatkem za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 123 Kč měsíčně. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne 18. 6. 2021 byla ve prospěch žalované odepsána z účtu žalobkyně částka 15 000 Kč. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaná na úhradu poskytnutého úvěru zaplatila celkem částku 4 008 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu první až čtvrté splátky. Žalovaná tak řádně uhradila pouze čtyři splátky a dále již ničeho. O splácení byla žalovaná upomínána, jak plyne z upomínek ze dne 15. 12. 2021 a ze dne 14. 1. 2022, ve kterých žalobkyně upozornila žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru s tím, že jde o automatické zesplatnění, a dále na povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení se zaplacením nové jistiny. Dne 18. 1. 2022 žalobkyně oznámila žalované, že vzhledem k prodlení s úhradou úvěru v délce 65 dnů, došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně nedoložila, že by žalované oznámení o zesplatnění úvěru zaslala, nicméně žalovaná byla s obsahem žaloby seznámena a k tomuto tvrzení ničeho nenamítala, proto soud dospěl k závěru, že skutková tvrzení ohledně zesplatnění úvěru jsou pravdivá. Z karty klienta má soud dále za prokázané, že žádnou další splátku úvěru žalovaná po dni 18. 1. 2022 nezaplatila. Z listiny hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] ve spojení s doklady o příjmech žalované ze zaměstnání je prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalované. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 5. 2022 včetně poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. 4. Soud při právní kvalifikaci uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum] vycházel z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky pož