2 C 1/2023-88 — Okresní soud v Táboře

1.Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizováno] v [anonymizováno]. Z manželství se narodila dcera [jméno] [celé jméno manžela], která je doposud nezletilá. Svůj návrh odůvodnila tím, že ač bylo manželství dlouho spokojené, začalo mezi manžely docházet k rozporům, manžel si zde v [obec] nezvykl a [datum] se odstěhoval zpět do [anonymizováno]. Obnovení manželského soužití již nelze očekávat. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Uvedl, že problémy nastaly v období pandemie Covid, kdy přišel o práci v ČR, nedařilo se mu sehnat novou a mezi manžely začalo docházet k neshodám, které vyústily v jeho odstěhování z ČR. 3. Vzhledem k tomu, že manžel je [anonymizováno] státním občanem a manželství bylo uzavřeno v [anonymizováno], musela být v dané věci nejprve posouzena mezinárodní příslušnost a rozhodné právo. Mezi Českou republikou a [země] není uzavřena žádná dvoustranná smlouva či vícestranná smlouva týkající se postupu v řízení o rozvod, tedy je nutno postupovat podle zák. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“). Obě strany jsou pak smluvními stranami Úmluvy o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití ze dne [datum] publikované ve Sbírce zákonů pod č. 131/1976 Sb. 4. Ust. § 1 ZMPS upravuje v poměrech s mezinárodním prvkem a) právním řádem kterého státu se řídí soukromoprávní poměry včetně používání jiných předpisů než určeného rozhodného práva, b) právní postavení cizinců a zahraničních právnických osob v soukromoprávních poměrech, c) pravomoc a postup soudů a jiných orgánů při úpravě poměrů uvedených v písmenech a) a b) a rozhodování o nich včetně postupu v řízení, jestliže je mezinárodní prvek jen v řízení samotném. Podle § 2 ZMPS platí, že tento zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen„ mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Podle § 47 odst. 1 ZMPS je dána pravomoc českého soudu tehdy, je-li alespoň jeden z manželů občanem České republiky. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) je dána věcná příslušnost okresních soudů jako soudů prvního stupně, neboť v dané věci se nejedná o žádnou z věcí se speciální příslušností krajských soudů jako soudů prvního stupně, které vyjmenovává § 3 odst. 2 z. ř. s. Místní příslušnost se v dané věcí řídí § 383 odst. 1 z. ř. s., podle kterého je pro řízení o rozvod manželství místně příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště. 5. Pokud jde o rozhodné právo, je třeba vycházet ze skutečnosti, že dvoustranná smlouva s [země], která by obsahovala kolizní normy v této oblasti, není sjednána, a proto je nutné vycházet z § 49 odst. 1 ZMPS podle něhož se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod řídí právním řádem státu, jímž se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Rozvod manželství se tedy v tomto případě řídí českým hmotným právem. 6. Dle ust. § 755 odst. 1 zákona č 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Podle odst. 3 téhož paragrafu, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Z oddacího listu vydaného dne [datum] matričním úřadem Úřadu městské části Brno má soud za prokázané, že mezi manželi bylo dne [datum] v [anonymizováno] v [anonymizováno] uzavřeno manželství. O úpravě rodičovské odpovědnosti pro dobu za trvání manželství i po rozvodu manželství rodičů ve vztahu k nezl. [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Manželka i manžel se shodně vyjádřili tak, že manželství bylo zprvu spokojené, v době pandemie Covid přišel manžel o práci v ČR, nepodařilo se mu najít novou a postupně začalo mezi manželi docházet k neshodám, které vyvrcholily odchodem manžela ze společné domácnosti a jeho návratem do [anonymizováno] dne [datum]. Od tohoto data tedy spolu manželé nežijí a nemají v úmyslu manželské soužití obnovit. Za této situace, kdy jsou pravomocným rozhodnutím soudu upraveny poměry nezletilé dcery [jméno] pro dobu po rozvodu, má soud zato, že podmínky výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku jsou splněny a rozvodu manželství nic nebrání. Příčinu rozvratu manželství soud shledává v tom, že shora popsaná situace vedla ke vzájemném citovém odcizení manželů a následném ukončení jejich společného soužití. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly náklady řízení některému z účastníků přiznat.