24 C 206/2019-113 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, v níž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí původně částku 26 078 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % p. a. od 28. 5. 2019 do zaplacení, dále pohledávku ve výši 6 885,72 Kč a úrok ve výši 95,95 % p. a. z částky 19 915,01 Kč od 23. 8. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 94 464 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku z titulu nesplněných povinností vyplývajících pro žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen smlouva) uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž k jeho vyplacení došlo dne 6. 3. 2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru, sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,7 % p. a., splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 640 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem 2018, a to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Zatímco žalobkyně si své smluvní povinnosti splnila řádně, neboť žalované poskytla finanční prostředky představující úvěr dne 6. 3. 2018, žalovaná své povinnosti neplnila řádně a včas a ocitla se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalobkyni tak v souladu s ustanovením čl. 6 smluvních ujednání vzniklo právo na úhradu smluvních pokut v celkové výši 998 Kč, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky č. 3, 4 o délce 30 dnů, přičemž smluvní pokuta ve výši 499 Kč byla sjednána za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni zároveň vzniklo právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to dle čl. 6 smlouvy s úhradou splátky číslo 3 a 4 o délce 15 dnů, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tj. v celkové výši 400 Kč. Tato náhrada nákladů je dle smluvních ujednání v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Následně v důsledku prodlení žalované došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to k datu 21. 8. 2018. Podle bodu 6.4 smluvních ujednání se ke dni zesplatnění úvěru celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí tzv. nové jistiny. Tuto novou jistinu ve výši 24 680,30 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni v den zesplatnění úvěru. Dále žalobkyně požadovala po žalované smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje od 23. 8. 2018 až do jejího úplného zaplacení. Uvedené částky však žalovaná neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 9. 5. 2019. 2. Za účelem zjištění skutkového stavu bylo ve věci nařízeno na den [datum] ústní jednání, k němuž byli účastníci s časovým předstihem řádně a včas předvoláni, na jednání se však dostavila toliko právní zástupkyně žalobkyně, žalovaná se na jednání nedostavila, z jednání se neomluvila, ani nepožádala z důležitého důvodu o jeho odročení, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno vyvěšením na úřední desce soudu 24. 8. 2023. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], oznámením o schválení úvěru k této smlouvě ze dne [datum], splátkovým kalendářem ke smlouvě, předsmluvním formulářem, formulářem pro hodnocení klienta, včetně dokladu o příjmu žalované, dokladem o vyplacení úvěru, formulářem hodnocení klienta, ověření v registru SOLUS bez negativního příznaku, ověřením v registru NRKI, jakož i doklady vztahujícími se k posouzení úvěruschopnosti žalované, dále kartou klienta, výzvou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] a oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru výše uvedeného čísla. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na jí uvedenou adresu pro doručování. Poté, co byl úvěr žalované schválen, byly jí prostředky zaslány na účet uvedený ve smlouvě. Jednalo se o částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splácet, včetně sjednaného úroku v úrokové sazbě ve výši 151,7 % p. a. s tím, že při odstoupení od smlouvy dle bodu 7.1 v části B smlouvy, činí částka úroku splatná za jeden kalendářní den 53,30 Kč a výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr (RPSN) byla mezi stranami sjednána ve výši 151,7 %. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr ve 48 splátkách po 1 640 Kč s tím, že ze smluvních ujednání zároveň vyplývá i celková výše úvěru, kterou má klient zaplatit, a to 78 720 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali jako důsledek vyplývající z prodlení spotřebitele (žalované) oprávnění úvěrujícího (žalobkyně) požadovat zaplacení smluvních pokut. Podle bodu 6.1 smluvních ujednání, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.2 smluvních ujednání, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 15 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou takovou splátku. Podle bodu 6.5 smluvních ujednání, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den následující po dni zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení. Listinou o hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] ve spojení s doklady o příjmech žalované je prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala úvěruschopnost žalované. Z oznámení o schválení úvěru má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Dokladem o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne 6. 3. 2018 byla na účet sdělený žalovanou vyplacena částka 20 000 Kč. Kartou klienta má soud za prokázané, že žalovaná na úhradu poskytnutého úvěru zaplatila pouze dvě splátky po 1 640 Kč, a to dne 19. 4. 2018 a 21. 5. 2018. V průběhu řízení pak sdělila žalobkyně soudu, že v rámci insolvenčního řízení zaplatila žalovaná částky, tvořící v součtu 1 433,71 Kč O splácení byla žalovaná upomínána, a to upomínkami ze dne 18. 7. a 17. 8. 2018. V obou byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru s tím, že jde o automatické zesplatnění a dále na povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení se zaplacením nové jistiny. Dne 21. 8. 2018 oznámila žalobkyně žalované, že vzhledem k prodlení s úhradou úvěru v délce 65 dnů došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění celého úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 5. 2019 ve spojení s dokladem o odeslání této upomínky, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ještě před podáním žaloby. 4. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohled