9 C 350/2022-35 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně požadovala, aby jí žalovaní zaplatili společně a nerozdílně částku 2 900 000 Kč. Tvrdila, že mezi ní jako budoucí dárkyní a žalovanými jako budoucími obdarovanými byla uzavřena dne 14. 3. 2017 smlouva o budoucí smlouvě darovací a smlouvě o zřízení služebnosti bytu. Obsahem smlouvy o budoucí smlouvě byl závazek žalobkyně převést na budoucí obdarované bytovou jednotku [číslo] o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec] spolu s příslušnou částí pozemku a spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a závazek žalovaných zřídit v její prospěch právo doživotní služebnosti uvedeného bytu. Smlouva měla být vázána na kupní smlouvu mezi žalobkyní a [územní celek], na jejímž základě se žalobkyně měla stát vlastnicí předmětné bytové jednotky. Smlouva o převodu bytu do vlastnictví žalobkyně byla s [územní celek] uzavřena dne 9. 3. 2017 Smlouva darovací a o zřízení služebnosti měla být uzavřena do 30 dnů ode dne podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně. Ačkoli předmětná jednotka byla na žalobkyni převedena, došlo k uzavření toliko darovací smlouvy, na jejímž základě byla nemovitost – bytová jednotka převedena do vlastnictví žalovaných. Smlouva o zřízení služebnosti však nikdy uzavřena nebyla, a to ani přes opakované upozornění ze strany žalobkyně. Žalovaní se v mezidobí rozvedli, svůj závazek uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti nesplnili. Žalobkyně požadovala zaplacení částky rovnající se hodnotě bytu. K výzvě soudu doplnila, že o této hodnotě nemá přesnou představu bytu, měla by být zjištěna znaleckým posudkem, odhadovala ji na 2 900 000 Kč. 2. První žalovaný [celé jméno žalovaného] svůj závazek vůči žalobkyni uznal. Žalovaná [celé jméno žalované] navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Poukazovala na to, že žalobkyni vůči ní nevznikla nikdy žádná pohledávka. Zdůrazňovala, že dotčený byt byl v minulosti ve vlastnictví [územní celek] a byl privatizován prodejem nájemkyni. Ta neměla finanční prostředky na úhradu kupní ceny, prostředky proto poskytla ona jako její tehdejší snacha. Částku 140 000 Kč obdržela od svých rodičů, částku 300 000 Kč vynaložila z prostředků svého stavebního spoření, které naspořila převážně před uzavřením manželství s prvním žalovaným. Právě s ohledem na tuto skutečnost bylo ujednáno, že jim žalobkyně po nabytí vlastnického práva bytovou jednotku převede. K tomu skutečně došlo uzavřením darovací smlouvy ze dne 4. 7. 2017, při uzavření darovací smlouvy ani později žalobkyně po žalovaných zřízení služebnosti nepožadovala a nikdy je k uzavření ani nevyzvala. Žalovaná zdůraznila, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2018 čj. 11 C 103/2018-13 bylo rozvedeno její manželství s prvním žalovaným, dále byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne 8. 11. 2018 čj. 7 Nc 1715/2018-51 omezena ve svéprávnosti. Dotčený byt v současné době neužívá, bydlí v něm žalobkyně spolu s prvním žalovaným. Prostřednictvím opatrovnice se nicméně snaží vypořádat společné jmění se žalovaným. 3. Nejprve je třeba z procesního hlediska poznamenat, že uznání závazku prvním žalovaným nemá žádný právní význam. V případě, kdy žalobní požadavek směřuje proti dvěma či více žalovaným, který mají být zavázáni společně a nerozdílně, je nezbytné, aby k uznání došlo ze strany obou nerozlučných společníků. Pokud jeden z nich závazek zpochybňuje, nelze o jeho uznání uvažovat. 4. Z listinných důkazů, a to z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 15. 12. 2021 čj. 30 P 12/2019-146, rozsudku zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2018 čj. 11 C 103/2018-13, dále z kupní smlouvy o převodu bytu a dohody o předkupním právu, smlouvy o budoucí smlouvě darovací a zřízení služebnosti ze dne 14. 3. 2017, darovací smlouvy ze dne 4. 7. 2017 a dále z výpovědi účastníků soud zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a [územní celek] byla dne 9. 3. 2017 uzavřena kupní smlouva s dohodou o předkupním právu, jejímž předmětem byl převod bytové jednotky [číslo] o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží bytového domu [číslo] v [obec], který je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří včetně spoluvlastnického podílu na částech nemovité věci ve výši [číslo] za kupní cenu 446 476 Kč. Ve smlouvě bylo současně ujednáno předkupní právo na dobu 3 let pro případ, že by strana kupující chtěla uvedenou jednotku v této době převést. Smlouva byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 9. 5. 2017 s tím, že zápis byl proveden dne 1. 6. 2017. Dne 14. 3. 2017 byla mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně] na straně jedné a žalovanými [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] na straně druhé uzavřena smlouva o budoucí darovací smlouvě a o zřízení služebnosti bytu. Budoucí dárkyně v této smlouvě prohlásila, že uzavřela s [územní celek] dne 9. 3. 2017 kupní smlouvu o převodu bytové jednotky [číslo] za kupní cenu 446 476 Kč, současně uvedla, že nedisponuje finančními prostředky na úhradu kupní ceny. Proto bylo ujednáno, že budoucí obdarovaní poskytnou na základě této smlouvy budoucí dárkyni zápůjčku finančních prostředků ve výši 446 476 Kč, tedy ve výši plné kupní ceny, způsobem, který je ve smlouvě popsán s tím, že budoucí dárkyně vrátí zapůjčené finanční prostředky budoucím obdarovaným tak, že na ně bezúplatně převede předmětnou bytovou jednotku na základě darovací smlouvy postupem dle této smlouvy o budoucí smlouvě darovací a o zřízení služebnosti bytu. Budoucí dárkyně se zavázala, že ve lhůtě 30 dnů ode dne podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle smlouvy kupní o převodu bytu (tedy ode dne 9. 5. 2017) uzavře s budoucími obdarovanými na základě jejich výzvy smlouvu darovací a smlouvu o zřízení služebnosti bytu. Smlouva byla podepsána všemi účastníky a u všech byl ověřen podpis advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení]. Z darovací smlouvy ze dne 4. 7. 2017 uzavřené mezi [celé jméno žalobkyně] jako dárkyní a [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jako obdarovanými plyne, že dárkyně daruje nemovitosti označené ve smlouvě o smlouvě budoucí obdarovaným do jejich společného jmění se všemi součástmi a příslušenstvím. Smlouva ze dne 4. 7. 2017, u níž byly podpisy ověřeny dne 13. 7. 2017, neobsahuje dohodu o zřízení služebnosti ve prospěch žalobkyně. V řízení vedeném pod sp. zn. 2 C 111/2021 byla v kopii předložena smlouva darovací a o zřízení služebnosti bytu, která obdobné ujednání obsahovala, není však datována, obsahuje pouze neověřené podpisy účastníků a nebyl ohledně ní podán návrh na vklad vlastnického práva. Účastníci se k původu této smlouvy ani blíže nevyjádřili. Rozsudkem ze dne 13. 6. 2018 čj. 11 C 103/2018-13 bylo k návrhu manželky rozvedeno manželství [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] s právní mocí ke dni 10. 7. 2018. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 30 P 12/2019, zejména z rozsudku ze dne 8. 11. 2018 čj. 7 Nc 1715/2018-51, vyplynulo, že [celé jméno žalované] byla omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně právně jednat ve věcech uzavření manželství, pořízení pro případ smrti, nakládání se jměním v hodnotě přesahující částku 1 000 Kč, nakládání s peněžními prostředky přesahující částku 1 000 Kč, ve věci smluvních a majetkových závazků, změn stávajících právních vztahů a zakládání nových právních vztahů a posouzení poskytnutí [anonymizováno] služeb, a to na dobu 3 let od právní moci tohoto rozsudku. Opatrovnicí byla jmenována [jméno] [příjmení]. Rozsudkem ze dne 14. 1. 2022 čj. 30 P 12/2019-146 byla nově omezena ve svéprávnosti v totožném rozsahu, a to na dobu 5 let od právní moci rozsudku. Právní moc nastala dne 20. 1. 2022. 5. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení vyplynulo, že celou záležitost brala jako hotovou věc, v době podpisu smlouvy tomu zřejmě rozuměla, příliš se však o to nezajímala. Celou transakci vymyslel syn, tedy první žalovaný. Ona sama měla představu, že bude dál v bytě bydlet nebo dostane peníze a zařídí se jinak. Když podepisovali na poště darovací smlouvu bylo to velmi narychlo a ona si ji ani nepřečetla. Nebyla schopna určit, jak dlouho před podáním žaloby zjistila skutečný stav věcí. Ani potom nenavštívila právníka, spolehla se v záležitosti zcela na syna. Připustila, že byt od města platila převážně druhá žalovaná, ona zřejmě neplatila nic. První žalovaný [celé jméno žalovaného] vyložil, že k transakci došlo proto, že město prodávalo byty. Všichni společně se proto dohodli, že matka byt koupí, prostředky na jeho pořízení měly být čerpány dílem ze stavebního spoření bývalé manželky (asi 300 000 Kč) a zbytek doplatil zřejmě tchán. Navštívili tehdy JUDr. [příjmení], který celou záležitost zpracoval tak, aby ošetřil jak peníze, tak právo matky na budoucí bydlení. Proto uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí, matka sepsala rovněž závěť. Tehdy si smlouvu od JUDr. [příjmení] přečetl. Později přišel tchán a trval na tom, že musí rychle podepsat smlouvu na poště. Smlouvu zřejmě potom již ani neměl k dispozici a pravý stav věcí zjistil teprve v době rozvodu manželství, spíše však v době vypoř