Okresní soud v Táboře 13 C 35/2026-14 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 14. 1. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 40 151 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v níže uvedených obdobích. Žalovaný ani na základě předžalobní upomínky dosud nezaplatil žalobkyni ničeho.2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Soud provedl následující dokazování:4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo , hodnota, uzavřené účastníky řízení dne 22. 12. 2020 vyplývá, že žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, (, Anonymizováno, ) a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platných ceníků pro dodávky elektřiny společnosti , právnická osoba, . pro domácnost.5. Z faktury č. , hodnota, vystavené 25. 6. 2026 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení nedoplatku ve výši 40 151 Kč za spotřebu elektřiny v období od 16. 10. 2024 do 17. 6. 2025 se splatností 9. 7. 2025.6. Předžalobní výzvou ze dne 13. 11. 2025 byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužných částek v případě jejich nezaplacení v určené lhůtě.7. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř., a zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které odebíral žalovaný v odběrném místě , adresa, v období od 16. 10. 2024 do 17. 6. 2025 elektřinu, za kterou však zcela neuhradil nedoplatek kupní ceny, která mu byla fakturována ve výši 40 151 Kč s datem splatnosti dne 9. 7. 2025. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužných částek s upozorněním na možné soudní vymáhání, přesto však ničeho neuhradil.8. Právně byla věc hodnocena dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), dle kterého se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, která obsahuje všechny zákonné náležitosti, elektřinu, za což měl žalovaný povinnost uhradit vyfakturovaný nedoplatek kupní ceny. Žalovaný však vyfakturovanou částku neuhradil, a to ani poté, kdy k tomu byl vyzván předžalobní výzvou. Vzhledem k tomu, že žalovaný shora uvedenou částku do data splatnosti neuhradil, vznikl žalobkyni od data její splatnosti nárok na zaplacení úroků z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 511 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 607 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „Advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 40 151 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tedy celkem 2 100 Kč. Žalobkyni dále dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) Advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty a součástí nákladů je proto i DPH ve výši 21 % z částky 2 400 Kč, tj. 504 Kč.