Okresní soud v Táboře 6 C 31/2026-19 – Náklady řízení

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu č. 11 nacházejícího se ve 5. podlaží domu č. p. , adresa, v Táboře, domáhal vůči žalované vyklizení ve výroku uvedeného bytu s odůvodněním, že žalovaná byla jeho nájemcem na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a žalobcem dne 4. 7. 2024 s účinností od 16. 7. 2014 na dobu určitou do 15. 7. 2029. Žalovaná však zvlášť závažným způsobem porušila povinnost nájemce, když nezaplatila nájemné a náklady za služby za dobu delší než tři měsíce, a to ani přes výzvu ze dne 4. 4. 2025. Žalovaná dlužné nájemné neuhradila a žalobce jí proto dopisem ze dne 14. 5. 2025 zaslal výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby a zároveň ji vyzval, aby předmětný byt vyklidila do jednoho měsíce od skončení nájmu. Výpověď byla žalované doručena dne 6. 6. 2025, ta však byt nevyklidila a nevrátila jej pronajímateli, a to ani následně přes výzvu ze dne 8. 7. 2025.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k uvedené výzvě nijak nevyjádřili, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Tábor, LV č. 10001, za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 1580/83, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, v níž se nachází byt č. 11, , adresa, . Z nájemní smlouvy ze dne 4. 7. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobcem platnou nájemní smlouvu ohledně předmětného bytu s účinností od 16. 7. 2024 na dobu určitou do 15. 7. 2029. Z výzvy k uhrazení dlužného nájemného a před podáním výpovědi z nájmu ze dne 14. 4. 2023 má soud dále za prokázané, že žalovaná porušovala povinnosti vyplývající jí z uzavřené nájemní smlouvy, když nehradila nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 14. 5. 2025 má pak soud za prokázané, že žalovaná dlužné nájemné neuhradila a byl jí proto žalobcem nájem bytu vypovězen bez výpovědní doby. Zároveň byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu do jednoho měsíce od skončení nájmu bytu. Výpověď byla žalované doručena dne 6. 6. 2025. Z výzvy k vyklizení bytu ze dne 8. 7. 2025 má soud za prokázané, že žalovaná byt dobrovolně nevyklidila.4. Podle ust. § 1012 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dále soud věc právně posoudil i dle § 2201 o. z., dle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 daného ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.5. V dané věci došlo k platnému skončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanou ohledně předmětného bytu, když nájem bytu skočil doručením výpovědi nájmu bytu žalovanou, neboť žalovaná neuhradila nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za více než tři měsíce. Žalovaná tak pozbyla právo k užívání bytu ve vlastnictví žalobce. Protože žalovaná byt žalobce užívá bez jakéhokoli právního důvodu a dosud jej dobrovolně ani přes výzvy žalobce nevyklidila, uložil soud žalované tuto povinnost tímto rozsudkem. Lhůta k vyklizení bytu plyne z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. Při stanovení paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka soud vycházel z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 11. 2025, ve věci sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, podle kterého je § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. je neaplikovatelný pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny a přiznal nezastoupenému účastníku srovnatelnou náhradu ve výši 450 Kč za jeden úkon, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. za výzvu a žalobu celkem 900 Kč.