3 C 189/2021-50 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že mezi původním věřitelem společnosti [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den jejího uzavření. Finanční prostředky byly poskytnuty původním věřitelem za poplatek s tím, že celková dlužná částka činila 27 900 Kč a byla splatná po 14 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč. Žalovaná dle vyjádření žalobce zaplatila na závazek ze smlouvy částku 18 550 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele s účinností ke dni [datum] postoupena žalobci. Dále byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO] dne [datum]. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel s žalovanou pod [číslo] dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 15 000 Kč za celkové náklady úvěru v částce 12 900 Kč. Celková dlužná částka ve výši 27 900 Kč byla splatná po splátkách 1 950 Kč měsíčně. Žalovaná dle vyjádření žalobce na úhradu závazku ze smlouvy zaplatila částku 18 550 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele, kdy s účinností od [datum] byla část závodu převedena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], postoupena žalobci. Součástí smlouvy o postoupení pohledávky je i seznam postupovaných pohledávek, v němž je uvedena žalovaná s dlužnu částkou 9 350 Kč a závazkem ze smlouvy uzavřené s původním věřitelem. Žalovaná byla uvědoměna původním věřitelem o postoupení pohledávky oznámením ze dne [datum]. Dále byla také upomínána právním zástupcem žalobce dne [datum] o úhradu dlužné částky ve výši 15 824,83 Kč nejpozději do [datum], opět bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce vyhovět nelze. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele ve výši jistiny tzn. částky 15 000 Kč byla žalovanou uhrazena. Zůstatek ve výši nezaplaceného poplatku za poskytnutí finančních prostředků žalované původním věřitelem dle smlouvy o úvěru je v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., tzn. ujednání o výši tohoto poplatku s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 shora citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 obč. zák. č. 89/2012 Sb. následně postoupené žalobci a to ve výši jistiny v částce 15 000 Kč, která však byla žalovanou uhrazena. Proto byl návrh žalobce tak, jak již bylo uvedeno shora, zamítnut. 7. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) žalovaná jako zcela úspěšná ve věci náhradu nákladů řízení nepožadovala. Proto bylo o nákladech řízení rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.