4 C 131/2020-57 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že se na něj obrátil dne [datum] žalovaný s prosbou o finanční prostředky a jelikož žalobce žádné volné finanční prostředky neměl, půjčil si na své jméno u finančního ústavu částku 60 000 Kč s tím, že ji žalovaný bude splácet. Dále je žalovaný požádal o zapůjčení částky 30 000 Kč dne [datum], aby mu byl odblokován účet. Žalobce si proto dne [datum] opět u peněžního ústavu zapůjčil částku 40 000 Kč, z čehož předal 30 000 Kč žalovanému a 10 000 Kč si ponechal pro vlastní potřebu. Žalovaný dosud neuhradil ze svého dluhu ani korunu a účastníci proto sepsali smlouvu o úvěru na částku 90 000 Kč, kterou žalovaný žalobci dluží. Žalovaný přesto žádnou částku neuhradil. 2. Žalovaný potvrdil, že mu žalobce zapůjčil částku 90 000 Kč, ze které dosud ničeho neuhradil. Uvedl, že nyní získal zaměstnání v SRN a byl by schopen splácet dlužnou částku ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně. Jeho pravděpodobný výdělek bude činit 35 000 Kč, žalovaný žije sám, nemá žádné vyživovací povinnosti a náklady na bydlení činí 12 500 Kč. Kromě tohoto dluhu má žalovaný další závazky ve výši cca 500 000 Kč. 3. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, svou neúčast omluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Ze smluv o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobce získal finanční prostředky v celkové výši 100 000 Kč na základě smluv o úvěru uzavřených s [právnická osoba] Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi žalobcem jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem. Jistina úvěru byla sjednána na částku 90 000 Kč a měla být splacena ve 45 měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci počínaje dnem [datum], se splatností poslední splátky dne [datum]. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Z výše uvedeného je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, kdy žalobce žalovanému poskytl nejprve dne [datum] částku 60 000 Kč a dne [datum] částku 30 000 Kč. Z následně podepsané smlouvy o úvěru soud nemohl vycházet, kdy je zřejmé, že k poskytnutí finančních prostředků došlo již před podpisem této smlouvy a tato„ smlouva“ byla sepsána je jako určité utvrzení již vzniklého závazku. Jelikož žalovaný dlužnou částku nevrátil, soud žalobě vyhověl. Žalobci rovněž vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení, a to dle ust. § 1970 o.z., podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Žalobce nedoložil, že by žalovaného o vrácení finančních prostředků upomínal již před podáním žaloby a úrok z prodlení byl proto žalobci přiznán až ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému. V tomto období činila výše úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,25 %. Jelikož žalobce požadoval vyšší úroky z prodlení, byla ve zbývající části žaloba zamítnuta. 6. Žalobce měl ve věci neúspěch pouze v nepatrné části, proto mu dle § 142 odst. 3 o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku ve výši 4 500 Kč. 7. O splatnosti soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na poměry žalovaného určil splatnost dluhu ve splátkách po 5 000 Kč. Soud přitom vycházel rovněž ze záměru žalobce, který v úvěrové smlouvě sjednal s žalovaným splatnost až do [datum]. Splatnost byla stanovena pod ztrátou výhody splátek, tj. nebude-li některá ze splátek řádně a včas zaplacena, stává se splatný celý dluh najednou.