4 C 310/2020-18 — Okresní soud v Tachově

1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 1 567 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jejímž předmětem bylo pojištění motorových vozidel [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na den [datum]. Žalobce dále tvrdil, že k zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu neplacení pojistného, a to ke dni [datum]. Žalovaná dluží na pojistném částku 1 576 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky vstoupil žalobce do práv původního věřitele. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je [anonymizováno] občanem, musel se nejdříve soud zabývat otázkou, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a zda je místně a věcně příslušný. Příslušnost českého soudu je založena článkem 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky. 4. Žalobce a žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), bez nařízení jednání. 5. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů soud zjistil a má v řízení prokázáno, že [právnická osoba], [IČO], postoupila pohledávku za žalovanou žalobci dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce tak v řízení prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován. 7. Z pojistné smlouvy o pojištění motorových vozidel soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky Audi A6, [registrační značka] s účinností od [datum]. Žalovaná pojistné řádně neplatila, došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení a soud má rovněž prokázáno, že žalovaná dluží na pojistném 1 567 Kč. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. neprokázala, že by pojistné za období vymezené v žalobě bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobcem uplatněný nárok. Žalobci tak vzniklo dle § 2782 o.z., a § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu s ohledem na množství pojistných produktů, ve kterých dlužné plnění vymáhá, není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení čísla formuláře pojistného produktu (smlouvy), pojistného, zániku sjednaného pojištění a uvedení období, ve které vznikl žalované dluh. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT.