4 C 327/2021-75 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 66 907 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] bylo zjištěno kontrolou [číslo] že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného], o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalobci proto vznikl nárok na náhradu škody v souladu s § 13 až 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, respektive v případě, že k neoprávněnému odběru došlo po [datum] v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Kontrolou dne [datum] za účasti žalovaného bylo zjištěno odbočení typu T z hlavní domovní skříně. Žalovaný sdělil, že neoprávněné jednofázové napojení, které bylo využíváno pro vytápění domu, připojil sám, vlastní osobou. Elektroměr neregistroval spotřebu elektřiny ve zde popsané nelegální odbočce a v neoprávněném odbočení byl naměřen průtok proudu 9,72 A. Výše náhrady škody byla stanovena v souladu s § 14 vyhlášky č. 51/2006 Sb., a dále se navyšuje o náklady vynaložené na nápravu důsledku neoprávněného odběru, zejména náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru dle § 15 uvedené vyhlášky. Náhrada škody za neoprávněný odběr činí 100 204 Kč (6,9 kWh x 8 hod x 278 dní x 6, [číslo] Kč/kWh). Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru a činí částku 7 156 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny tak byla žalobci způsobena celková škoda ve výši 107 360 Kč, kdy žalobce vystavil fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]. Tato faktura byla žalovanému doručena. V řízení vedeném u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil předmětného jednání, o skutku bylo rozhodnuto dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a žalovanému bylo mimo jiné uloženo uhradit žalobci škodu ve výši 40 453 Kč za neoprávněný odběr elektřiny. Předmětem žaloby je proto nárok na náhradu zbývající části ve výši 66 907 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, svou neúčast neomluvil a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že na základě plné moci ze dne [datum] (č. l. 15) provedla kontrolu odběrného místa [číslo] dne [datum] pro žalobce [právnická osoba], s.r.o. O kontrole byl sepsán protokol (č. l. 17), podle kterého provedli kontrolu technici [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Při kontrole bylo zjištěno neoprávněné odbočení typu T z HDS na fázi L3, kdy na vývodní straně nožové pojistky o velikosti 63A byl připojen kabel CYSY 2x6 mm² klešťovou svorkou, kterým protékala elektřina mimo měřící soustavu do domu. Nulový vodič pro neoprávněné připojení byl vyveden z 3 fázové zásuvky od el. měrovým rozvaděčem a vedl společně s odbočením z HDS do domu. V neoprávněném odbočení byl naměřen průtok proudu 9,72A. 4. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny (č. l. 18) soud zjistil, že žalobce vyúčtoval náhradu škody za neoprávněný odběr za dobu 278 dnů od [datum] do [datum] ve výši 107 360 Kč včetně nákladů neoprávněného odběru. Dle faktury – daňového dokladu [číslo] vystavené dne [datum] se splatností [datum] vyúčtoval žalobce [jméno] [příjmení], [obec a číslo] částku 107 360 Kč za neoprávněný odběr. Upomínkou ze dne [datum] vyzval žalobce [jméno] [příjmení] a žalovaného k úhradě nezaplacené faktury shora. Předžalobní upomínka byla dle poštovního podacího archu podána na poštu dne [datum]. 5. Dle sdělení žalobce [právnická osoba], s.r.o. (č. l. 28) byly od [datum] stanoveny ceny, které je [právnická osoba], s.r.o. oprávněna uplatňovat za hodinovou sazbu bez dopravy a posudků, za dopravu, za posudky a za přezkoušení MZ. 6. Z cenového rozhodnutí [anonymizováno] regulačního úřadu [číslo] 2011 ze dne [datum] soud zjistil ceny regulovaných služeb souvisejících s dodávkou elektřiny odběratelům ze sítí nízkého napětí. 7. Z [anonymizováno] spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [anonymizováno] příkazem ze dne 9. 5. 2011, č. j. [číslo jednací] byl obviněný [osobní údaje žalovaného] uznán vinným, že nejméně od [datum] do [datum] v domě [adresa] v obci [obec], neoprávněně odebíral neměřenou elektřinu z distribuční sítě prostřednictvím svépomocného připojení napojením neměřeného kabelu CYSY 2 x 6 mm² klešťovou svorkou na fázi L3 na vývodní straně nožové pojistky 63A v hlavní domovní skříni před elektroměrem č. A0150789, čímž znemožnil měření odebrané elektrické energie a způsobil tak [právnická osoba] – [anonymizováno], a.s, [IČO] škodu ve výši nejméně 40 453 Kč, tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou a tím spáchal [anonymizováno] krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu mu bylo uloženo zaplatit poškozené společnosti [právnická osoba] škodu ve výši 40 453 Kč. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu byla poškozená společnost se zbytkem nároku odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum]. 8. V daném případě se náhrada škody způsobená žalobci v důsledku neoprávněného odběru elektřiny neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku, ale stanoví se podle zvláštních právních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Tímto předpisem je energetický zákon, který spolu s prováděcím předpisem (vyhláškou č. 51/2006 Sb.) stanoví speciální předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody i zvláštní úpravu náhrady škody (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1589/2013). 9. Podle § 51 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy. 10. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny zakazuje. 11. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit vzniklou škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 12. Podle § 28 odst. 3 energetického zákona na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. 13. Odpovědnost odběratele za neoprávněný odběr elektrické energie je zákonem konstruována jako odpovědnost objektivní. Na základě provedeného dokazování, a to zejména trestního spisu Okresního soudu v Tachově, sp. zn. 2 T 48/2011, má soud za prokázané, že žalovaný osobně provedl neoprávněné odbočení, kterým protékala elektřina mimo měřící soustavu do domu, a odpovídá proto za neoprávněný odběr elektřiny. Soud tak dospěl k závěru o pasivní legitimaci žalovaného v tomto řízení. 14. Soud má za prokázané, že žalobce vyúčtoval škodu za neoprávněný odběr elektřiny v souladu s § 13 až 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, resp. dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody. Soud proto žalobě vyhověl ve výši 66 907 Kč, která představuje výši škody způsobené neoprávněným odběrem v období od [datum] do [datum] (po odečtení částky 40 453 Kč, která byla přiznána již v trestním řízení), spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum], dle splatnosti faktury, kterou žalobce vyúčtoval náhradu škody žalovanému (§ 517 odst. 2 o.s.ř. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl úspěch v řízení v plném rozsahu a soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši 2 677 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 4 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu, předža