10 C 142/2022-24 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž mu poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 16 400 Kč, a to formou 40 pravidelných týdenních splátek po 410 Kč, své smluvní závazky však nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [země]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 11 900 Kč s přísl. V souladu s ust. čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit s poplatkem ve výši 6 400 Kč, celkem částkou 16 400 Kč v 40 pravidelných týdenních splátkách po 410 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky předchůdce žalobce. V čl. 8 Smlouvy se účastníci dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má [anonymizováno] právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky, včetně souhrnného poplatku za její poskytnutí, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Žalovaný své závazky neplnil, smlouva zanikla uplynutím doby. Pohledávka byla postoupena, s účinností ke dni [datum], nejprve předchůdci žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [země], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], následně pak žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Dopisy ze dne [datum] a [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalovanému dne [datum]. 4. Dle § 657 občanského zákoníku (ve znění platném do 31. 12. 2013) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené dle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 téhož zákona při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 5. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž žalobkyně poskytla půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit sjednaný poplatek. Pohledávka byla žalobkyni platně postoupena a ta tak je aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Žalovaný půjčené prostředky až na poplatek neuhradil, a to ani na základě upomínky žalobkyně; žalovaný se tak dostal do prodlení a žalobkyni dluží částku 10 000 Kč s přísl. Vzhledem k tomu, že není pochyb o tom, že žalobkyně má nárok na úhradu této částky, soud jejímu návrhu vyhověl a právo na úhradu této pohledávky jí přiznal, a to vč. úroků z prodlení stanovených dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, a § 1 nař. vlády č. 142/1994 Sb. (oba ve znění platném v době vstupu do prodlení). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.