10 C 214/2021 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], původně podanou proti žalované a jejímu manželovi [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], který dle zjištění soudu zemřel [datum], domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci 18 230 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako prodávající převedl do vlastnictví žalovaných kupní smlouvou [číslo] pozemky, a to pozemky parcelní [číslo] to vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Kupní cena předmětu koupě byla stanovena v uvedené kupní smlouvě [číslo] na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] celkem částkou 4 590 Kč. Žalobce v žalobě dále uvedl, že na základě znaleckého posudku č. ÚOM [číslo], zpracovaného [anonymizováno 6 slov] [obec] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec], bylo zjištěno, že ocenění dle posudku [číslo] není správné a převáděné pozemky mají být správně oceněny tak, že celková kupní cena za předmět koupě má být ve výši 22 820 Kč. Rozdíl v neprospěch žalobce činí částku 18 230 Kč. Žalobce k tomuto uvedl, že ve vztazích, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, resp. žalobce, autonomií vůle. V případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobce vyzval žalované k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 18 230 Kč. Žalovaní na výzvu žalobce reagovali prostřednictvím svého právního zástupce tak, že úhradu odmítli. Žalobce se proto svého nároku domáhá soudní cestou a zároveň požaduje i úhradu úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] podepsaný soud řízení se ve vztahu k [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], dle § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), zastavil s ohledem na to, že žalovaný dne [datum] zemřel a z toho důvodu v době podání žaloby neměl vůbec právní subjektivitu. Dle usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizována dvě slova], a pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, nemovité věci zapsány v katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], nabyla pozůstalá dcera [jméno] [příjmení], [datum narození]. Řízení je tak nadále vedeno pouze ve vztahu k žalované. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že je pravda, že mezi ní, bývalým manželem a žalobcem došlo k uzavření kupní smlouvy specifikované v žalobě. Pokud však žalobce uvádí, že následně byl zpracován znalecký posudek a bylo zjištěno, že ocenění není správné, nelze to bez dalšího akceptovat. Žalovaná uvádí, že z praxe je známo, že se posudky znalců, zejména ohledně tržní ceny, často liší a nebývá bez dalšího zřejmé, který je správný a který nikoliv. Mezi stranami byla uzavřena smlouva na konkrétní cenu, a není důvodu se k této otázce vracet. Názor žalobce, že Státní pozemkový úřad nedisponuje autonomií vůle, je nesprávný a nepodložený. Žalobce tuto formulaci převzal z judikatury, která se však týkala jiného problému a na věc žalované ji nelze aplikovat. Žalovaná dále uvádí, že na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení reagovala tak, že pokud by žalobce na svém požadavku trval, je třeba jej náležitě odůvodnit a doložit. Žalovaná pak prostřednictvím svého zástupce obdržela apel na součinné řešení, ve kterém žalobce vysvětloval svůj požadavek. Na to následně žalovaná reagovala dopisem, ve kterém žalobci vysvětlovala, že jím uváděná judikatura je na danou věc nepoužitelná a že naopak podle judikatury nelze vůbec uvažovat o bezdůvodném obohacení tam, kde se jedná o platnou smlouvu. Dle názoru žalované je žaloba nedůvodná, a proto navrhli, aby ji soud zamítl. 4. Z předložených listin plyne, že mezi žalobcem jako prodávajícím a (původně) žalovanými jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva [číslo] na základě které prodávající (žalobce) prodává kupujícímu (žalovaným) pozemky, a to pozemky parcelní čísla [číslo] a [číslo], to vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]. Celková kupní cena za předmět koupě byla stanovena na částku 4 590 Kč. Soud ze smlouvy zjistil, že celková kupní cena byla žalobci žalovanými uhrazena před podpisem kupní smlouvy. Smluvní strany prohlásily, že s obsahem smlouvy souhlasí, že smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a že na důkaz toho připojily své podpisy. Při ústním jednání účastníci prohlásili, že nezpochybňují pravost a platnost smlouvy, soud proto nemá důvod pochybovat o pravosti a platnosti smlouvy a tím i o její závaznosti pro strany smlouvy. Soudu byl předložen i znalecký posudek ev. [číslo] včetně doplňků [číslo] objednávky předmětného posudku. Z těchto listin zjistil, že ve smlouvě sjednaná kupní cena předmětu koupě byla stanovena jako cena v místě a čase obvyklá tržní. Z revizního znaleckého posudku č. ÚOM [číslo] soud zjistil, že úkolem znalce bylo provedení revize znaleckého posudku ke znaleckému posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení]. Ze závěru tohoto posudku vyplývá, že posudek [číslo] nebyl zpracován správně ani z metodického, ani z věcného hlediska. Výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlena o 500 %, což je o 490 % více, než je přípustná deviace ve smyslu Mezinárodních norem pro oceňování majetku. Žalobce vyzval žalované k vydání bezdůvodného obohacení. Ve výzvě uvedl, že byl vypracován revizní znalecký posudek a že bylo zjištěno, že ocenění shora uvedených pozemků dle posudku [číslo] není správné a že pozemky měly být oceněny částkou 22 820 Kč, nikoli pouze částkou 4 590 Kč. Žalovaným ve výzvě sdělil, že ve vztazích, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje stát, resp. žalobce, autonomií vůle. V případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobce vyzval žalované k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 18 230 Kč. Doručení výzvy žalované žalobce prokazuje kopií doručenky. Žalovaná sdělila žalobci, že nevidí žádný právní důvod pro to, aby měla doplácet kupní cenu. Žalobci sdělila, že v kupní smlouvě, podle které nabyli pozemky v dobré víře, není žádný odkaz na znalecký posudek, a že žalované tak nebylo známo, jak žalobce k ceně dospěl. Kupní smlouvu koncipoval žalobce, kupní cena byla stanovena v konkrétní částce. Na tuto částku žalovaní přistoupili, tudíž se jedná o cenu dohodnutou, která vlastně odpovídá ceně obecné, protože obecná cena je výslednicí nabídky prodávajícího a ochoty kupujícího na takovou cenu přistoupit. Přitom se jedná o cenu obvyklou, neboť i ostatní zahrádkáři z téže kolonie, kteří uzavírali kupní smlouvy ve stejné době, kupovali své zahrádky za stejnou cenu. Žalobce vyzvala, aby respektoval uzavřenou kupní smlouvu včetně ceny, která je v ní obsažena. 5. Při jednání právní zástupce žalobce setrval na žalobě. Na závěr připomněl, že v daném případě není dána na straně žalobce autonomie vůle. Žalobce byl povinen převést pozemky za obvyklou cenu, byla však stanovena cena nižší, z tohoto důvodu se domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Navrhl, aby žalobě bylo vyhověno a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Právní zástupce žalované zopakoval své stanovisko k žalobě a konstatoval, že se spor mezi účastníky týká výkladu judikatury, při čemž dle názoru žalovaných se nejedná o ustálenou judikaturu, ani o judikaturu případnou. Žalobcem adorované judikáty se totiž týkají vydávání náhradních pozemků dle zákona o půdě, nikoli převodu prostřednictvím kupní smlouvy. V projednávané věci otázka bezdůvodného obohacení v úvahu nepřichází. Na závěr uvedl, že není pravdou, že by žalobce trpěl nedostatkem autonomie vůle, tato vůle byla žalobci pouze modifikována. Měl sice povinnost prodat pozemky zahrádkářům, kteří o to požádali, jinak však byla svobodná vůle ohledně ostatních náležitostí, včetně toho, jakým způsobem zjistí žalobce obvyklou cenu, zachována. Žalobce se proto nemůže domáhat vydání bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že dle znaleckého posudku vychází jiná cena pozemku. Navrhl proto zamítnutí žaloby, a přiznání práva náhrady nákladů řízení žalovaným. 6. Podle § 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo