10 C 364/2021-34 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že ještě pod [právnická osoba] s.r.o., dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne [datum], kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení - Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ technické zařízení“). Toto technické zařízení, které žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě, v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy [číslo] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dne [datum] k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Žalovaný ani na základě upomínky své závazky nesplnil, a to ani částečně. 2. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a vyjádřil k žalobě, žalovaný reagoval sdělením:„ S uvedenou firmou nemám nic společného t. j. žádný dluh. Rád podám celé vysvětlení před nařízeném soudu nyní jsem nemocenm rád se vyjdářím osobně do Protokolu u soudu v Tachově“. Soud proto ve věci nařídil jednání. 3. Právní zástupce žalobce se z účasti u jednání s ohledem na vzdálenost sídla své kanceláře a nedostatek věcných argumentů na straně žalovaného. V připojeném vyjádření uvedl, že žalovaný neuvádí pravdivé skutečnosti. S žalobkyní předmětnou smlouvu [číslo] uzavřel dne [datum] a tentýž den převzal také předmětné technické zařízení. Uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným je patrné z porovnání podpisů na vyjádření žalovaného ze dne [datum] a na samotné Smlouvě, když tyto podpisy vykazují značnou podobnost. Dále uvedla, že před podpisem smlouvy bylo postupováno v souladu s čl. 4 .1.2 Všeobecných podmínek, když došlo na základě předložení dokladu totožnosti k ověření totožnosti a údajů žalovaného uvedených na smlouvě. S ohledem na uvedené žalobkyně námitky žalovaného považuje za zcela nepravdivé a tvrzení žalovaného za ryze účelové. Navrhuje, aby Okresní soud v Tachově rozhodl ve věci na základě listinných důkazů a v souladu s žalobou žalobkyně, a pokud by shledal, že žalobní tvrzení nebo dokládané skutečnosti, nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu vyhověno, nebo se v řízení objevily nové skutečnosti, k jejichž ozřejmění bude zapotřebí učinit vyjádření nebo jiný úkon, žalobkyně žádá, aby byla dle ust. § 118a o. s. ř. vyzvána k doplnění chybějících tvrzení či důkazů v přiměřené lhůtě v souladu s ust. § 118b o. s. ř. a aby v této souvislosti soud jednání odročil. Žalovaný, kterému bylo předvolání k němu doručeno do vlastních rukou dne [datum], se k jednání rovněž nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Z předložených listin plyne, že smlouvou [číslo] uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], se žalobkyně zavázala po dobu 24 měsíců žalovanému poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Smlouva je na straně účastníka – odběratele - opatřena podpisem, vizuálně odpovídajícím podpisu žalovaného z doručenky předvolání a vyjádření k žalobě. V rámci poskytovaných služeb poskytla žalobkyně žalovanému technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a žalovaný se za tyto služby zavázal hradit sjednanou odměnu a veškeré další poplatky a náklady ve výši podle příslušného platného ceníku. Z čl. 4. Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV plyne, že žalovaný je povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení, a to ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení. Mimo jiné i pro případ nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněného zásahu do zapůjčeného technického zařízení, účastníci v čl. I.II. smlouvy sjednali povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že Smlouva [číslo] byla ukončena dne [datum] a že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení technického zařízení nebo zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení, ve výši 5 000 Kč, nejpozději do [datum]. 5. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě zajišťovala žalobkyně žalovanému v období od [datum] do [datum] služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Za tímto účelem žalovaný od žalobkyně, oproti podpisu na smlouvě, převzal pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Toto zařízení měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smluvního vztahu vrátit žalobkyni, tuto svou smluvní povinnosti však nesplnil a zařízení nevrátil. Jelikož tedy žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože žalovaný nezaplatil žalovanou částku, octl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i právo na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 299 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 900 Kč ve výši 399 Kč.