19 C 273/2021-114 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 175 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce peněžních prostředků v celkové výši 200 000 Kč, které převedla dne 15. 8. 2018 ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného, a to za účelem financování rekonstrukce bytu žalovaného. V době zápůjčky finančních prostředků udržovala žalobkyně se žalovaným partnerský vztah. Žalobkyně následně dne 20. 8. 2018 sepsala smlouvu o zápůjčce, žalovaný se však k předmětné smlouvě nepřipojil. Ohledně splatnosti zápůjčky se žalobkyně se žalovaným domluvili na pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 412 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem září 2018. Žalobkyně žalovaného několikrát upomínala ohledně úhrady předmětného dluhu, a to předžalobními upomínkami ze dne 20. 9. 2019 a 13. 10. 2020. Z následné konverzace mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá, že žalovaný dluh uznává. Žalovaný na předmětný dluh uhradil žalobkyni pouze částku v celkové výši 25 000 Kč. 2. Žalobkyně ve svém vyjádření k výzvě soudu ze dne 24. 11. 2021 uvedla, že z výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný užil předmětné finanční prostředky, které mu byly poskytnuty žalobkyní, výlučně pro vlastní potřebu, když předmětné finanční prostředky použil jako vklady na svůj hráčský účet v sázkařské společnosti. Žalobkyně dále uvedla, že Nejvyšší soud opakovaně vyložil, že domáhá-li se žalobce vydání částky s tvrzením, že jej předal žalovanému, pak je na něm, aby prokázal, že částku předal, a na žalovaném je, aby prokázal, že peněžité plnění mu bylo poskytnuto na základě konkrétního právního důvodu, který jej opravňuje si jej ponechat. Nejvyšší soud pak dále konstatoval, že jestliže žalovaný neunese v tomto směru důkazní břemeno a nebude v řízení prokázán právní důvod přijetí plnění, pak to znamená, že na straně žalovaného právní důvod k přijetí platby chybí, takže plnění bylo přijato bez právního důvodu. V tomto smyslu odkazuje žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 1730/2013, a sp. zn. 28 Cdo 5213/2016. Toto rozvržení důkazního břemene zcela odpovídá tomu, že negativní skutečnost se neprokazuje a ten, kdo ji popírá, ten prokazuje své pozitivní tvrzení. Žalovaná pak dále uvádí, že k problematice rozvržení důkazního břemene v řízení o nároku z titulu bezdůvodného obohacení dospěl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 246/2001, k tomu závěru, že:„ Žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání. Na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat.“ K tomu žalobkyně uvádí, že tato judikatura je přiléhavá právě na tento případ. Žalobkyně má za to, že z její strany bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto peněžité plnění ze strany žalobkyně, což prokazuje výpisy z bankovního účtu, ze kterých je zřejmé, že žalovanému byla dne 16. 8. 2018 připsána na účet finanční částka ve výši 200.000 Kč z bankovního účtu žalobkyně, když žalovaný tyto finanční prostředky z žalobkyně„ vylákal“ s tvrzením, že tyto použije na rekonstrukci bytové jednotky, ačkoliv tyto finanční prostředky téměř bezprostředně použil jako vklady na svůj hráčský účet v sázkařské společnosti. Žalobkyně má za to, že z její strany bylo uneseno důkazní břemeno o uskutečněném předání peněz, kdy v současné době je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož by si směl převzaté finanční prostředky ponechat. K problematice rozvržení důkazního břemene v případě prokazování tzv. negativního tvrzení (tedy tvrzení, že určitá skutečnost nenastala) žalobkyně odkazuje na závěry, které Nejvyšší soud učinil již v rozsudku ze dne 29. 8. 2010, sp. zn. 26 Cdo 2341/2009, z jehož odůvodnění vyplývá, že tzv. negativní tvrzení se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují, že účastník, který tvrdí negativní skutečnost, nenese ohledně této skutečnosti důkazní břemeno a že pokud by protistrana toto negativní tvrzení popřela, nesla by sama důkazní břemeno ohledně svého pozitivního tvrzení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 763/2017). Žalobkyně tak trvá na svém tvrzení, že žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 175.000 Kč, když tuto finanční částku si ponechal bez právního důvodu. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Z elektronické komunikace a z komunikace přes telefon, soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným ohledně shora uvedené zápůjčky komunikovala. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný v komunikaci uváděl, že daný dluh hradit nehodlá. 5. Ze smlouvy o půjčce (Zápůjčka) ze dne 20. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně smlouvu podepsala, žalovaný se však ke smlouvě nepřipojil, smlouvu nepodepsal. 6. Z kopie provedené platby z účtu žalobkyně ze dne 15. 8. 2018 na účet se jménem [celé jméno žalovaného] v částce 200 000 Kč s datem provedení 15. 8. 2018 soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla odeslána částka ve výši 200 000 Kč na účet příjemce č. [bankovní účet]. 7. Z výpisů z účtu žalobkyně vedeného u ČSOB bylo zjištěno, že na účet žalobkyně byly od žalovaného připsány úhrady, a to dne 14. 3. 2019 došlá úhrada v částce 6 830 Kč, dne 17. 4. 2019 úhrada v částce 4 000 Kč a dne 17. 5. 2019 úhrada v částce 3 500 Kč. 8. Z předžalobních výzev ze dne 16. 9. 2019 a 12. 10. 2020 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k dobrovolné úhradě zbývající částky dluhu ve výši 175 000 Kč. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k dobrovolné úhradě a byl upozorněn na skutečnost, že neuhradí-li dluh dobrovolně, nezbyde žalobkyni než domáhat se svého práva soudní cestou. 9. Z výpisů z účtu žalovaného u [právnická osoba] [bankovní účet] za období od června 2018 do června 2019, zejména z výpisu za srpen 2018 soud zjistil, že dne 16. 8. 2018 byla na účet žalovaného připsána částka 200 000 Kč z účtu číslo [bankovní účet], majitel účtu [celé jméno žalobkyně], a jako variabilní symbol platby je uvedeno rodné číslo žalobkyně [číslo]. Soud z tohoto výpisu za srpen 2018 dále zjistil, že na účet žalovaného bylo připsáno celkem 247 000,87 Kč, konečný zůstatek 186 328,55 Kč, kdy odchozí platby v tomto měsíci jsou zejména sázky na Tipsport.net, platby [jméno], [příjmení] tabáku, Elektro Euronics, Makro, čerpací stanice [příjmení], a jiné platby tohoto charakteru. Z výpisu za září 2018 je patrné, že počáteční zůstatek byl 186 328,55 Kč, na účet bylo připsáno 421 734,62 Kč a z účtu odešlo 613 265,45 Kč, kdy konečný zůstatek účtu činil - 5 202,28 Kč, kdy v tomto měsíci jsou patrné opakované výběry z bankomatu, platby Tipsport.net, Lidl, Penny, čerpací stanice ONO, splátky úvěru, a jiné platby obdobného charakteru, kdy celková částka zaslaná na účet Tipsport.net činila 434 500 Kč ve 22 platbách. Konečný stav účtu v tomto měsíci byl záporný a je tak patrné, že v průběhu měsíce srpna a září 2018 byly spotřebovány veškeré peněžní prostředky zaslané žalobkyní žalovanému. 10. K důkazu byla při ústním jednání konaném dne 4. 1. 2022 žalobkyní krátkou cestou předložena soudu karta ČSOB s uvedeným číslem účtu [bankovní účet]. K tomuto důkazu žalobkyně uvedla, že se jedná o její osobní účet. Předmětná karta byla po zhlédnutí soudem vrácena zpět žalobkyni bez pořízení kopie do spisu. 11. Při ústních jednání konaných dne 2. 11. 2021 a dne 4. 1. 2022 byly provedeny pouze listinné důkazy. Žalovaný se ani k jednomu z nařízených ústních jednání nedostavil, k předmětné věci se ani nevyjádřil písemně. Soud v daném řízení nezjistil stanovisko žalovaného. Žalobkyně na závěr navrhla, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. 12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že odeslala na účet žalovaného platbu ve výši 200 000 Kč, a to dne 16. 8. 2018. Tato skutečnost je patrná z výpisu z účtu žalovaného za měsíc srpen 2018, kdy platba je z účtu žalobkyně s uvedením rodného čísla žalobkyně ve variabilním symbolu platby. Z výpisu za měsíce srpen a září 2018 má pak soud za prokázané, že tyto peněžní prostředky byly užity žalovaným výlučně k osobnímu prospěchu, zejména pak k platbám sázkové kanceláři Tipsport.net. Žalobkyně sice předložila soudu smlouvu o půjčce na 200 000 Kč, kdy tyto peněžní prostředky měly být žalobkyní poskytnuty žalovanému, tato smlouva je však podepsána pouze žalobkyní a nikoliv žalovaným. Na předmětný dluh žalobkyně započetla úhrady ze dne 15. 1. 2019 ve výši 3 500 Kč, 14. 3. 2019 ve výši 6 830 Kč, kdy tato platba byla uhrazena z jiného účtu, a to z účtu číslo [bankovní účet], dále započetla žalobkyně platby od žalovaného ze dne 16. 4. 2019 ve výši 4 000 Kč, ze dne 16. 5. 2019 ve výši 3 500 Kč, a část dluhu uhrazenou žalovaným v hotovosti před zasíláním částek elektronicky – ve v