CS · EN DE FR brzy

19 C 365/2021 — Okresní soud v Tachově

ECLI: ECLI:CZ:OSTC:2022:19.C.365.2021.1
Datum: 2022-04-26
Předmět: o zaplacení 29 944 Kč a určení neplatnosti nařízené dovolené
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ z. č. 297/2016
["elektronický podpis""náhrada mzdy""peněžité plnění""smlouva pracovní""výpověď z pracovního poměru""zkušební doba"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 29 944 Kč a určení neplatnosti nařízené dovolené. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 29 944 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu mzdy za poměrnou část nevyčerpané dovolené a dále se domáhal určení neplatnosti nařízené dovolené v měsíci říjen 2018. Žalobu odůvodnil tím, že dne 11. 6. 2002 uzavřel se žalovanou pracovní smlouvu, na základě které vznikl mezi účastníky pracovní poměr s datem nástupu žalobce do práce ke dni 1. 7. 2002. Dne 24. 8. 2018 obdržel žalobce výpověď ze zaměstnání s tím, že pracovní poměr byl ukončen ke dni 1. 12. 2018. Žalobce dále uvedl, že 8. 10. 2018 obdržel výplatní pásku za období září 2018, ze které zjistil, že mu byla v této mzdě vyplacena i mzda za čerpání 19 dní řádné dovolené za měsíc září 2018. Požádal o opravu výplatní pásky, neboť dovolenou nečerpal, ani mu nebyla nařízena. Bylo mu vyhověno a byla mu vystavena výplatní páska nová. Dne 6. 11. 2018 žalobce obdržel výplatní pásku za měsíc říjen 2018, ve které byla uvedená vyplacená mzda za čerpání 7 dní řádné dovolené za měsíc říjen 2018. Žalobce opět požádal o opravu výplatní pásky, neboť dovolenou v měsíci říjnu rovněž nečerpal a ani mu nebyla nařízena, avšak nová výplatní páska mu žalovanou vystavena nebyla. Žalobce má za to, že čerpání dovolené mu nebylo nijak nařízeno a ani on sám nepožádal o čerpání této dovolené. Žalovaná žalobci sdělila, že mu byla dovolená nařízena e-mailem ze dne 8. 10. 2018. Žalobce však žádnou takovou zprávu od žalované ve své emailové schránce nenalezl. Žalobce uvedl, že je možné, že zpráva od žalované mohla být v emailové schránce zařazena do hromadných nebo spamových složek a poté byla schránkou automaticky vymazána. Žalobce však nedal písemný souhlas a neposkytl žalované coby zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Žalovaná tak při nařízení dovolené nepostupovala v souladu se zákoníkem práce. S ohledem na tyto skutečnosti žalobce navrhl, aby soud rozhodl o určení neplatnosti nařízené dovolené v měsíci říjen 2018 a dále aby mu byla přiznána náhrada mzdy ve výši 29 944 Kč hrubého za poměrnou část nevyčerpané dovolené v délce 7 dní. Žalobce vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dopisem ze dne 5. 11. 2021 doručeným žalované do její datové schránky. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 8. 12. 2021 uvedla, že žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani částečně. Uvedla, že platná právní úprava umožňuje domáhat se žalobou určení, zda tu právní poměr je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, což z podané žaloby rozhodně nevyplývá. Žalovaná dále uvedla, že dovolená v měsíci říjnu byla žalobci nařízena v naprostém souladu s platnou právní úpravou. Žalovaná určila žalobci čerpání dovolené v období po 22. 10. 2018 v souladu s § 217 zákoníku práce písemně, emailovou zprávou ze dne 08. 10. 2018, a včas, s předepsaným čtrnáctidenním předstihem. Žalobce existenci výše zmíněné emailové zprávy nerozporuje, konstatuje pouze, že ve své emailové schránce zmíněný email nenalezl, přičemž připouští, že tento email byl zařazen do spamových položek a poté schránkou automaticky vymazán. Žalovaná uvedený argument nepovažuje za relevantní, ani za věrohodný. Pro doručení písemného oznámení o určení doby čerpání dovolené nestanoví právní předpisy žádná speciální pravidla (a nebylo tomu tak ani v říjnu 2018), když písemnost tohoto typu nespadá pod písemnosti definované v § 334 a násl. zákoníku práce, stačí tedy, aby písemné oznámení (i v podobě prosté emailové zprávy, jak vyplývá ze zákona č. 297/2016 Sb.) bylo doručeno do sféry dispozice adresáta, tedy žalobce. A k tomu došlo, žalovaná neobdržela žádnou chybovou hlášku, která by avizovala neúspěšné doručení emailové zprávy adresátovi. Ani zařazení zprávy do položky spamů, jímž argumentuje žalobce, tedy nemůže znamenat, že žalovaná nedodržela při určení doby čerpání dovolené zákonem předepsanou písemnou formu. Ve stejném čase, kdy byl žalobci doručen email, jehož doručení žalobce popírá, probíhala mezi účastníky rozsáhlejší emailová komunikace, a to ze stejných elektronických kontaktů, z nichž odešel i email obsahující přesnou dobu určení čerpání dovolené v měsíci říjnu, na zbývající elektronické zprávy žalované žalobce ze stejného dne i ze stejné části dne žalované odpovídal. Žalobce dne 8. 10. 2018 z emailové adresy [email] odeslal žalované na emailovou adresu [email] reakci na email žalovaného odeslaný v 8.25 hodin odpověď ještě v 8.35 hodin. Ohledně zprávy žalované z téhož dne odeslané jen něco málo o hodinu později však žalobce tvrdí, že spadla do nevyžádané pošty. Tento argument žalovaná nemůže považovat za věrohodný. Žalovaná má za to, že při nařízení dovolené žalobci na období po 22. říjnu 2018 postupovala v plném souladu s platnou právní úpravou, tj. nárok žalobce uplatněný žalobou je v celém rozsahu neoprávněný. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 21. 12. 2021 uvedl, že nesouhlasí s právním názorem žalovaného, že byla podána žaloba na určení, neboť tato byla v průběhu řízení žalobcem upravena. Ohledně určení čerpání dovolené žalovanou žalobce uvádí, že zaměstnavatel byl povinen písemně oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem. Určení dovolené je právním jednáním, které vyžaduje písemnou formu, jinak by se jednalo o právní jednání neplatné. Písemnosti, kterým zákon předepisuje písemnou formu, zákonodárce považoval za důležité, proto u nich nepřipustil formu ústní. Pro tyto písemnosti platí pravidla stanovená v ust. § 334 a násl. zákoníku práce. Dále tehdy platný a účinný zákoník práce ve svém ustanovení § 335 uvádí, že prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. K tomu žalobce uvádí, že nikdy písemný souhlas k doručování prostřednictvím jeho e-mailové adresy písemně svému zaměstnavateli neudělil. Proto ani nepředpokládal, že by písemnost, která by pro něho mohla mít podstatné právní následky, mohl obdržet prostřednictvím e-mailové komunikace. Zákoník práce stanovil i další náležitosti elektronické komunikace v ust. § 335 odst. 2, a to, že písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem a že doručena je dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli datovou zprávou podepsanou svým elektronickým podpisem. V odst. 4 je stanoveno, že doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem. Žalobce má za to, že pokud žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že na předchozí e-maily žalovaný reagoval, mělo mu být tedy přinejmenším divné, že na takto zásadní e-mail žalobce žádným způsobem nereagoval a měl se tedy snažit jakýmkoli způsobem ověřit, zda e-mail byl žalobci doručen, zda se o něm měl možnost dozvědět. Obzvláště za předpokladu, když žalobce tento způsob doručování ohledně oficiálních pracovněprávních dokumentů žalovanému neodsouhlasil. Žalobce má za to, že v řízení nebylo nikterak žalovaným prokázáno, zda žalobce disponuje písemným souhlasem žalobce s doručováním do jeho soukromé e-mailové schránky, zda byl opravdu e-mail ze dne 8. 10. 2018 v 9:58 hod. doručen na elektronickou adresu žalobce, ani zda byl opatřen zaručeným elektronickým podpisem. 4. Při ústním jednání konaném dne 8. 2. 2022 žalobce vzal zpět část žaloby co do určení neplatnosti nařízení dovolené. Žalovaná proti tomuto návrhu neměla žádné námitky. 5. Usnesením Okresního soudu v Tachově č. j. 19 C 365/2021-58 ze dne 8. 2. 2022 bylo řízení co do části určení neplatnosti nařízené dovolené zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne 3. 3. 2022. 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 18. 2. 2022 uvedla, že trvá na tom, že při nařízení dovolené žalobci na období po 22. říjnu 2018 postupovala žalovaná v plném souladu s platnou právní úpravou, tj. nárok žalobce uplatněný žalobou je v celém rozsahu neoprávněný. Navrhuje proto zamítnutí žaloby. K důkazu žalovaná dokládá e-mailovou zprávu žalobce ze dne 17. 6. 2014 a informace a pokyny žalované pro zaměstnance ze dne 2. 6. 2014 v souvislosti s nově zaváděným systémem elektronických výplatních pásek. Z uvedeného žalovaná prokazuje, že žalobce udělil právním jednání učiněným v písemné formě žalované souhlas s použitím jeho soukromé emailové adresy pro pracovněprávní účely. 7. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 1. 3. 2022 uvedl, že dle jeho názoru se žalovaná snaží dovodit závěry z podkladů, které se nyní náhle objevily, ačkoli je mohl v reakci na žalobu již dávno předložit, a ze kterých závěry uváděné žalovaným dovodit nelze. Co se týká e-mailu žalobce ze dne 17. 6. 2014, který měl poslat paní [příjme

Citovaná ustanovení

§ 217 (262/2006 Sb.)§ 334 (262/2006 Sb.)§ 335 (262/2006 Sb.)§ 52 (262/2006 Sb.)§ (297/2016 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.