3 C 166/2022-82 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužných částek, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí, z toho částky 27 288 Kč s příslušenstvím. K dané věci uvedl, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč bez uvedení účelu. [příjmení] 27 500 Kč byla převedena na účet žalovaného dne [datum]. Zůstatek peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce na účet zprostředkovatele úvěru jako provizi. Celková cena úvěru činila 42 000 Kč, kdy tato částka měla být uhrazena po splátkách 1 050 Kč měsíčně vždy do každého dvacátého dne v měsíci. Žalovaný dle vyjádření žalobce zaplatil na závazek ze smlouvy částku 5 250 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen ani po zaslání tří upomínek. Jistina nyní činí 27 288 Kč a úroky částku 1 407 Kč. Dále požaduje žalobce částku 300 Kč za zaslání tří upomínek á 100 Kč, smluvní pokutu, vyplývající z článku IV bod 2 písm. c), za 3 neuhrazené splátky á 499 Kč. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 1 004 Kč a to ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění úvěru, to je od [datum] do [datum]. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 2395 obč. zák. č. 89/2012 Sb. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč s tím, že daný úvěr měl být splácen po splátkách 1 050 Kč měsíčně od [datum] Smluvní úrok byl sjednán ve výši 21,05 % p. a. Celková cena úvěru představovala částku 42 000 Kč. V čl. IV smlouvy byly uvedeny důsledky porušení povinností při nesplácení úvěru. Žalovaná měla uhradit za každý jednotlivý případ, kdy se dostane do prodlení s dohodnutou splátkou, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále smluvní pokutu po zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a dále v případě prodlení za každý jednotlivý případ splátky úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Z dokladu/ čl. 34 spisu /vyplývá, že částka 2 500 Kč jako provize byla uhrazena na účet [bankovní účet] a z dokladu / čl. 35 spisu/ vyplývá, že částka 27 500 Kč byla uhrazena na účet číslo [bankovní účet], který je účtem žalované vymezeným ve smlouvě o úvěru. Z dokladu – posouzení úvěruschopnosti zákazníka vyhotoveného žalobcem/ čl. 22 spisu / vyplývá, že žalované bylo možno poskytnout úvěr. K danému dokladu bylo přiloženo potvrzení o příjmu žalované s tím, že tento příjem činil 25 315 Kč a 28 204 Kč. Jednalo se o příjmy za měsíce [číslo] a [číslo]. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do částky 22 250 Kč byl návrh podán důvodně. Daná částka představuje rozdíl mezi původní jistinou úvěru ve výši 27 500 Kč, která žalované byla žalobcem skutečně zaslána na její účet po odečtu částky 5 250 Kč, která byla na jistinu tohoto úvěru žalovanou uhrazena dle údajů žalobce. Tzn. soud uložil žalované zaplatit částku 22 250 Kč s úrokem z prodlení z důvodu prodlení žalované s úhradou dané částky dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. Dále soud přiznal žalobci náklady související se zasláním upomínek,/ 1 upomínka á 100 Kč /v celkové částce 300 Kč. 6. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, uzavřené mezi účastníky dne [datum] a související s určením provize za zprostředkování smlouvy a smluvních pokut vymezených v článku IV smlouvy. Tato ustanovení jsou v rozporu s dobrými mravy dle § 1 odst. 2 obč. zák. č. 89/2012 Sb., s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ust. § 580 odst. 1 zcela neplatná. Soud dále uvádí, že žalobce prostřednictvím ustanovení smlouvy, souvisejících s úhradou provize a s prodlením klienta při úhradě úvěru, zcela záměrně navyšuje zisk z dané smlouvy prostřednictvím sjednaných smluvních pokut a provize.. Okolnosti, za nichž byla uzavřena smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy uzavřené mezi účastníky je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností mezi účastníky a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu, což je žalovaná. Proto žalobci přísluší s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru pouze bezdůvodné obohacení, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, po částečné úhradě žalovanou (§ 2991 obč. zák. č. 89/2012 Sb., které je žalovaná povinna uhradit s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení. 7. S poukazem na procesní výsledek řízení, kdy žalobce byl úspěšný ve věci ze 70,64 %, mu byly přiznány náklady ve výši 6660 Kč z původně účtovaných 9 428 Kč, které původně představovaly zčásti zaplacený soudní poplatek ve výši 1 260 Kč, 2 úkony á 2 340 Kč a jeden a půl úkon á 1 170 Kč, účtované dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijní paušály á 300 Kč - § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení,uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.