3 C 257/2022-45 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel společnost [právnická osoba] [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru pod [číslo]. Na základě dané smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky Vše bylo splatné po týdenních splátkách ve výši 253 Kč. Žalovaný dle vyjádření žalobce na závazek ze smlouvy zaplatil částku 1 200 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností k témuž dni byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovaným žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn, avšak dlužnou částku neuhradil. Žalovanému byla zaslána na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 2. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku č. 89 z roku 2012 Sb. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvu jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 3. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 4. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] [IČO] uzavřel se žalovaným dne [datum] pod [číslo] smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty daným věřitelem finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Uvedená částka byla původním věřitelem poskytnuta za poplatek ve výši 7 180 Kč. Vše bylo splatné po týdenních splátkách ve výši 253 Kč. Žalovaný dle vyjádření žalobce na úhradu úvěru zaplatil pouze částku 1 200 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovaným dle smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaný byl upomínán dne [datum] právním zástupcem žalobce o úhradu částky 15 876,66 Kč nejpozději do [datum], avšak bezvýsledně. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pouze do uvedené částky byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit danou dlužnou částku ve výši 6 800 Kč a s poukazem na prodlení žalovaného s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351 z roku 2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 6. Co do zbytku, a to tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a její ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru, které je v rozporu s dobrými mravy dle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku č. 89 z roku 2012 Sb. s tím, že z uvedeného důvodu je smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 téhož zákona zcela neplatná. Proto by žalobci příslušelo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 téhož zákona v částce 6 800 Kč, která však byla následně postoupena žalobci. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobci byly přiznány náklady řízení v částce 2 252 Kč, představující zčásti zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále 3 úkony á 300 Kč § 14b, odst. 1 písm. a) a b) bod 2 vyhlášky č. 177 z roku 96 Sb., tří režijní paušály á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH- § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.